Článek
Kdysi jsem si koupila zajímavou knihu od Valburgy Vavřinové. Jmenuje se Malá encyklopedie Vánoc. V čase adventním si v ní ráda čtu. Vybrala jsem z několik vět. Někdy parafrázuji, jindy cituji:
Poprvé slavili narození Ježíše Krista Římané 25. prosince 336.
Latinský název je nativitas. Natalis dies – den narození. Ve Francii se říká Vánocům Nöel. V Česku máme Vánoce. Název jsme převzali ze staroněmeckého Wihnahten – Wiha – světit, Nacht - noc. Takže Svatá noc.
Narození Páně slavíme v noci z 24. na 25. prosince.
Slavnosti zimního slunovratu trvaly ve starověku několik dní. Později je křesťané nahradili svátkem Narození Páně a oslavou Vánoc a vybrali dvanáct vánočních nocí mezi dnem Narození Páně a Zjevení Páně, svátkem sv. Tří králů - 6. leden. V některých zemích, například ve Španělsku, je to hlavní vánoční den, dárky přinášejí Tři králové.
Advent – příchod (adventus)
„Chápání adventního času v jeho prvotním význam důležitého liturgického údobí církevního roku v několika posledních desetiletích z našich myslí vymizelo. Poválečná léta adventní ticho a rozjímání nahradila honbou za co nejlepším a nejdražším dárkem, největším vánočním kaprem a nejkošatějším stromečkem.“
Navzdory tomu si domácnosti osvojily adventní zvyky a symboly a postarali se tak mnohým podnikatelům o skvělý byznys.
Cukroví začínáme péct čtyři týdny před Vánocemi. Ochutnáváte? Tak toho nechte, prý to přináší smůlu. My jsme doma neochutnávali. Matka napekla, schovala a my se těšili. Na Valašsku se ale nepeklo drobné cukroví. Poznala jsem je, až jsem se vdala. My měli o svátcích koláče, tak zvané dvojctihodné. Povím vám, je to dobrota. Umím! Nejsou tak přeslazené jako vánoční cukroví.
Jinde na Moravě, třeba v okolí Znojma, se naopak peklo cukroví malé, asi jako nehet palce. To vím díky kamarádce Vlastě, která mi každý rok daruje dvě krabičky svého vynikajícího cukroví. Doteď je peče tak, jak se to naučila v dětství od mámy. Je to děsná piplačka, ale která hospodyně by si chtěla pečení usnadnit většími kousky, byla by pořádně pomluvena.
Adventní kalendář
Nikdy jich nebylo k mání tolik jako nyní. Viděla jsem kalendáře s čaji, s malými lahvičkami alkoholu, s kosmetikou, dokonce i s džemy.
Zpočátku se prodávaly čokoládové. Děti otevřely každý den jedno okénko, našly čokoládku a rodiče (někteří) těm větším vysvětlovali smysl a význam čtyřtýdenního přípravného vánočního času. Chlapci a děvčátka si tak krátili čekání na Ježíška, které jim připadalo předlouhé. Vzpomínám a říkám si, jak to, že mi teď čas před Vánocemi utíká zcela opačně?
Ale vážně – tím, že odmítám nechat se stresovat, jak jsem psala minule, je to s tím ubíhajícím časem do Vánoc zas o něco lepší. Mimochodem, i já otevírám každé ráno jedno okénko adventního kalendáře. Kosmetického. Je to dar. Dávám ta překvapení do skleněné mísy a mám díky tomu provoněný celý pokoj.
Tradice pochází z Německa počátku 20. století. V roce 1908 Gerhard Lang, majitel prosperující tiskárny, vytiskl vystřihovací kalendář s názvem V zemi Ježíškově. Poprvé tak pomohl dětem zkrátit takto čekání na Štědrý večer.
Adventní věnec
První věnec – dřevěný – pochází z roku 1838 z Hamburku. Pověsil jej na dveře sirotčince, o který se staral, teolog Johann Heinrich Wichern. Každý den na něj připevnil jednu svíci. Pod ním byla pokladnička pro velkorysé věřící, ochotné dávat milodary sirotkům.
Dnes jsou věnce součástí předvánoční výzdoby bytů. Sociální sítě bývají po první adventní neděli plné fotek vkusných i kýčovitých výtvorů.
Málokdy jsou na všech těch fotkách vidět svíce ve správných barvách. Tři by měly být fialové (jako výraz pokání), jedna růžová - podle barev mešních roucha a zvěstování radosti z očekávání svátku Kristova narození. Ta se zapaluje třetí adventní týden.
Pro mě je zajímavostí i to, že se od 6. století v adventním čase nesměla uzavírat manželství – pouze na zvláštní povolení biskupa se mohla konat tzv. tichá svatba. „Kněz oddal snoubence časně zrána, kostelní dveře musely zůstat při obřadu zavřené, nesloužila se zvláštní mše za ženicha a nevěstu a svatební veselí, hudba, hluk a tanec i hostina byly zakázané.“
Tak a mám to. Už vím, proč mi první manželství uzavřené 8. prosince 1973 nevyšlo!
Doufám, že jsem vás tímto textem i trochu pobavila. Přeju všem klidný advent. Hlavně žádný spěch! Co nejvíc příjemných zastavení při posezení u stolku s věncem a zapálenou svíčkou, nebo při otevírání okének adventního kalendáře, popíjení grogu, svařáku nebo čaje. A pozor, neochutnávejte vánoční cukroví!
