Článek
6 – 8 % lidí nad 65 let trpí některým druhem stařecké demence. Čím je věk vyšší, je výskyt tohoto onemocnění častější. Stařecká demence má různé formy. Nejznámější z nich je právě Alzheimerova choroba, druhou je vaskulární demence a třetí demence s Lewyho tělísky. Podle slov neurologa Tomka z Fakultní nemocnice v Motole, v momentě, kdy nemocný přichází k lékaři, že si nic nepamatuje, běží u něj choroba třeba deset až patnáct let. Mezi první signály onemocnění se řadí zapomínání jmen známých, neschopnost si vzpomenout na místo, kam jste odložili určitou věc nebo špatná orientace ve známém prostředí. Protože se nemoc projevuje především u starších lidí, je často těžké rozeznat, jestli se opravdu jedná o počínající onemocnění, nebo o pouhé stařecké zapomínání. V této fázi je dobré podle neurologa Tomka navštívit praktického lékaře, který může pomocí testů odhalit původ obtíží.
Alzheimerova choroba postupuje pomalu ve třech fázích: časné, střední a pozdní. Fáze se mohou překrývat a nemusí být snadné umístit pacienta do jedné konkrétní fáze.
Časné stadium Alzheimerovy choroby
V této fázi onemocnění člověk funguje normálně, běžně chodí do práce, řídí auto a věnuje se svým zálibám. Občas ho potrápí výpadek paměti nebo hledání klíčů, brýlí a dalších předmětů každodenní potřeby. Již zde často lékař dokáže pomocí speciální diagnostiky odhalit nástup onemocnění.
Nejběžnější obtíže:
- Neschopnost si vybavit jméno nebo použít adekvátní slovo
- Neschopnost zapamatovat si jména právě představených lidí
- Zapomenutí právě přečteného textu
- Odkládání předmětů na nelogická místa, třeba brýle do mrazáku
- Problémy s plněním běžných úkolů a s plánováním
Máte pocit, že se u vás nebo vašeho blízkého může jednat právě o toto onemocnění? Zkuste si projít informace České alzheimerovské společnosti. Možná právě ZDE naleznete potřebné rady, které vás nasměrují tím správným směrem.
Střední stadium Alzheimerovy choroby
Toto stádium je nejdelší a nemocný bude potřebovat postupem času vyšší úroveň péče. Během střední fáze Alzheimerovy choroby jsou příznaky demence výraznější. Nemocný může podléhat náladám, zlobit se, odmítat nezbytnou dopomoc a péči
Příznaky, které se liší od osoby k osobě, mohou zahrnovat:
- Střídání nálad
- Nemožnost vybavit si svoji adresu, telefonní číslo, školu, kterou absolvovali nebo důležité životní momenty
- Špatná orientace v prostředí a čase, bloudí a ztrácejí se
- Nevhodné oblékání, kdy mohou vycházet ven v pyžamu, svatebních šatech, nebo více vrstvách kalhot, vynalézavost nemocných je často bezbřehá
- Potíže s ovládáním močového měchýře a střev.
- Změny ve spánkových návycích, jako je spánek během dne a neklid v noci.
- Změny osobnosti a chování, včetně podezřívavosti a bludů nebo nutkavého, opakujícího se chování
Ve střední fázi se může osoba žijící s Alzheimerovou chorobou stále účastnit každodenních činností s pomocí jiné osoby. Roste náročnost na péči a pečující osoba může být často vyčerpaná. Péče se postupem času může stát pro rodinného příslušníka nezvladatelná.
Jaké sociální služby můžete v této době využít, naleznete ZDE.
Pozdní stadium Alzheimerovy choroby
V této fázi onemocnění jsou příznaky demence závažné. Jedinci ztrácejí schopnost reagovat na své okolí, vést konverzaci a nakonec i ovládat pohyb. Může dojít k významným změnám osobnosti a jednotlivci potřebují rozsáhlou péči.
- Vyžadují nepřetržitou asistenci při každodenní osobní péči
- Ztráta povědomí o okolí i nedávné prožité situaci
- Změny fyzických schopností, včetně chůze, sezení a případně polykání
- Potíže s komunikací
- Silná náchylnost k infekcím, zejména zápalu plic.
Péče o takto nemocné je opravdu velice náročná a bude pravděpodobně nutné, využít nějakou ze sociálních služeb. Pokud jste snad doposud na vše sami a nevíte už kudy kam v péči o blízkého, možná právě ZDE naleznete nějakou užitečnou informaci, která vám pomůže ve vaší náročné situaci.
Mé první setkání s některou z forem stařecké demence proběhlo už v mém dětství. Zatímco moje babička byla ze svých sourozenců nejstarší, trápily ji různé neduhy, hlava ji sloužila dobře. O prázdninách jsme se scházeli všichni z rodiny na nějaký ten den na venkově u babiččiny sestry. Přijeli i její další sourozenci. Teta Klára byla babičce opravdu podobná, vypadala mnohem mladší, než ve skutečnosti byla, ale trápila ji právě tato nemoc. Tedy tetu příliš netrápila, spíš strýce. Jednoho dne se nám teta ztratila z dohledu. Bylo nás v seknici hodně a najednou mezi námi teta nebyla. Začalo hledání. Všichni běhali a volali, ale nic. Ve svátečním pokoji domečku, ve kterém se rodina sjela, byla ovšem taková zajímavá věc. Někdo sroloval koberec, tak zvaný běhoun. Nikdo se nechtěl přiznat, koberec srolovaný. Začali jsme rozmotávat a vymotali tetu. Proč se zamotala do běhounu? Za dva dny, opět teta nedohledatelná. Srolovaný koberec tentokrát nikde, teta k nenalezení. Běháme už i po vsi a voláme. Teta Klára je dostižena na návsi. Má na sobě staré plesové šaty, na zádech nezapnuté, ale hruď má vyzdobenou množstvím broží, na krku jí visí nespočet různých náhrdelníků, a v neučesaných vlasech má jakousi dětskou čelenku. Jde na bál a má vztek, že ještě neotevřeli a nehraje hudba.
Moje kolegyně v současnosti svádí boj se svojí maminkou. Paní nemá snad jedinou vrásku, fyzicky je velice zdatná, ale rozum? Zásadně bere oblečení mé kolegyni, bere jí i její boty, natáhne na sebe více vrstev, své oblečení odmítá a strašně se hádá a chce se prát. Nechce se vzdát jejích bot, do kterých se nazula, ani když jí vůbec nepadnou, odchází v dceřiných kalhotách, přes které si vzala ještě její šaty.
Nebo náš bývalý soused. Ten nejraději odcházel tajně v noci. Byl zvyklý chodit na noční šichty, tak snad kvůli tomu. Dokázal si doma najít i schovaný klíč, odemknout byt a vypařit se jako pára nad hrncem. Rodina, se kterou v té době bydlel, poté lítala a pána sháněla několik hodin.
Zdroj:
https://www.alz.org/alzheimers-dementia/stages
https://www.alzheimer.cz/
