Článek
Není tvá chyba, když jsi stál proti mně, bylo až moc vidět, jak mě proklínáš. Chápu, že tehdykrát jsem pro tebe byl ďábel. Avšak až pochopíš, na čí straně doopravdy stojím, nevracej se. Klekat ve štěrku pro odpuštění. To už máš dříve, než jsi začal proklínat mé jméno. Naposledy, co z tvých úst vyšlo a ke mně dolehlo.
Už nebude žádné otočení na tebe se smíchem. Nebudu moci odpovědět vtipem. Nikdy už nebudeme smíchem řezat skály.
Ten den večer – po roztržce –v mém pokoji chaosu zavládl mír. To ticho nepřehlušovalo absolutně nic. Ani tvůj hlas. Díky tomu jde znát, že tvá chyba to nebyla.
