Hlavní obsah
Věda a historie

Byzantské císařovně Theofaně vyčítali extravagantní manýry: denně se koupala a jedla příborem!

Foto: Wikipedia commons, autor Kristin Weber, volné dílo

Denně se koupala, jedla vidličkou a vládla říši jako muž. Byzantská princezna Theofanó šokovala západní Evropu. Kdo byla žena, která pohoršovala celý dvůr?

Článek

Sňatek jako politický tah

Byzantská princezna Theofanó přišla na západ jako cizinka – a už tím vzbuzovala nedůvěru. Když se roku 972 provdala za císaře Otu II., přinesla s sebou nejen politické spojenectví a rozšíření politického vlivu, ale i úplně jiný způsob života. Zatímco západní dvůr byl zvyklý na zdrženlivost a skromnost, Theofanó vyrůstala v Konstantinopoli, kde panovaly uvolněnější mravy.

Po předčasné smrti svého manžela Oty II. v roce 983 se Theofanó ocitla v roli, kterou si mnozí neuměli – nebo nechtěli – představit. Stala se regentkou Svaté říše římské a vládla jménem svého nezletilého syna Oty III.

Byla to žena, cizinka a navíc vychovaná na byzantském dvoře – kombinace, která u části aristokracie vyvolávala otevřený odpor. Přesto dokázala říši udržet pohromadě, čelit vnitřním sporům i vnějším hrozbám a postavit se i své tchýni.

Extravagantní manýry

Vedle politiky ale Theofanó dráždila okolí i tím, jak žila. Západní kronikáři si s jistou dávkou pohoršení zapisovali, že se denně koupe, používá parfémy a nosí bohatě zdobené šaty. V době, kdy byla hygiena považována spíš za podezřelý přepych než za samozřejmost, působilo její chování výstředně, téměř nemravně. Někteří duchovní dokonce naznačovali, že taková čistota je známkou morální zkaženosti.

Ještě větší pozdvižení vyvolalo, že Theofanó při jídle používala vidličku. Tehdy bylo zvykem u u šlechticů jíst rukama nebo lžící, ale „zlatý dvouzubý nástroj“, jak jej popisují dobové prameny, byl považován za zbytečný luxus, důkaz přehnané rozmařilosti a ďáblův vynález! Všeobecné pohoršování a drby si určitě dokážeme představit.

Nedůvěra okolí

Dnes je zřejmé, že většina kritiky mířila spíš na to, odkud Theofanó pocházela, než na to, jak vládla. Byzantská kultura byla pro západní Evropu fascinující i hrozivá zároveň – příliš vyspělá, příliš sofistikovaná, příliš jiná.

Theofanó se stala symbolem této jinakosti. Ženou, která přinesla na západ nejen politickou stabilitu, ale i nové zvyky, jež její současníci ještě nedokázali přijmout. Ostatně, vše nové je často podezřelé. Platilo to tehdy, dnes i zítra.

Navzdory pomluvám a odporu zůstává Theofanó jednou z nejvýraznějších ženských postav raného středověku jako císařovna i jako žena, díky které jíme vidličkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz