Článek
Jeden příběh mi ale utkvěl v hlavě víc než ostatní. Zákaznice, která měla za měsíc nastoupit na operaci kvůli cystě. Mám s tím vlastní zkušenost. Jizva na břiše byla nakonec to nejmenší. Horší bylo, že se mi už nikdy nepodařilo donosit další miminko.
Když příroda překvapí
Kamarádka jí doporučila, aby začala pít čaj z kontryhele a řebříčku. Jednoduchá rada. A a krásně zabrala – když šla na předoperační vyšetření, cysta byla pryč.
Zní to jako zázrak. Ale možná je to spíš síla přírody, kterou jsme jen trochu zapomněli vnímat.
„Bylinky jako kontryhel nebo řebříček patří mezi tradičně využívané rostliny v péči o ženské zdraví. Obsahují látky s protizánětlivým a mírně hormonálně vyrovnávajícím účinkem. Jejich efekt je však pozvolný a nejlépe funguje při pravidelném a dlouhodobém užívání,“ uvádí například Marie Treben.
Podobně mluví i moderní medicína, i když opatrněji. Například National Center for Complementary and Integrative Health upozorňuje, že některé léčivé rostliny mohou skutečně pomáhat zmírňovat záněty, křeče nebo hormonální nerovnováhu, ale jejich účinek je individuální a neměl by nahrazovat odbornou péči.
Kontryhel bývá označován jako „bylina žen“ – podporuje dělohu a pomáhá při silné nebo bolestivé menstruaci. Řebříček zase harmonizuje cyklus a ulevuje od křečí.
Příběhy, které se opakují
A víte, co je na tom možná nejzajímavější? Tyhle příběhy nejsou ojedinělé.
Jedna paní k nám přišla s tím, že ji dlouhodobě trápila velmi silná menstruace. Byla unavená, vyčerpaná a už ani nevěřila, že se to může zlepšit. Začala pravidelně pít kontryhel – a po pár týdnech přišla znovu. „Poprvé po letech jsem to zvládla bez prášků,“ řekla.
Další zákaznice řešila nepravidelný cyklus. Zkoušela kdeco, ale nic moc nepomáhalo. Nakonec sáhla po kombinaci kontryhele a řebříčku. Po několika měsících se její cyklus srovnal natolik, že sama říkala, že „poprvé ví, kdy její tělo funguje tak, jak má“.
Právě řebříček je v tradičním bylinkářství spojován s „harmonizací krve“ – tedy jemným vyrovnáváním ženského cyklu.
Úleva, když ji nejvíc potřebujeme
V našem krámku máme také bylinkový čaj na bolestivou menstruaci. Kromě kontryhele a řebříčku v něm najdete i hluchavku a šalvěj. A právě na něj máme opravdu silné ohlasy.
Snad nejvíc mě zasáhl příběh dcery mé kamarádky. Někde doma našla zapomenutý sáček, v době, kdy ji trápily silné menstruační bolesti, si z něj udělala čaj… a bolest polevila.
Šalvěj podle odborníků pomáhá harmonizovat hormonální výkyvy a přispívá ke zklidnění organismu, zatímco hluchavka bývá tradičně využívána při gynekologických potížích a zánětech.
Tajemství kapek na listech kontryhele
Jedním z nejzajímavějších a téměř poetických jevů, které jsou s kontryhelem spojené, je sběr kapek vody z jeho listů. Nejde přitom jen o obyčejnou rosu. Listy kontryhele mají specifickou strukturu, díky které vodu nevsakují, ale udrží ji na povrchu v podobě dokonale kulatých kapek, které vypadají jako drobné perly. Tyto kapky vznikají nejen z rosy, ale i procesem zvaným gutace, kdy rostlina sama vylučuje přebytečnou vodu.
Právě tyto „perly“ fascinovaly už ve středověku alchymisty. Věřili, že jde o mimořádně čistou a téměř magickou tekutinu, kterou nazývali nebeskou vodou. Sbírali ji z listů kontryhele při svých pokusech a připisovali jí schopnost očisty, proměny a dokonce i omlazení. Dnes už víme, že jde o přirozený přírodní jev, ale jeho krása a symbolika zůstává. Možná i proto působí kontryhel tak výjimečně – nejen svými účinky, ale i tím, jak dokáže na první pohled obyčejnou kapku vody proměnit v něco téměř kouzelného.
Jemně liftingový efekt
Jedno z nejzajímavějších použití Kontryhele je na pokožku. Díky svým stahujícím účinkům se kontryhel dříve používal jako přírodní tonikum. Nálev z něj si ženy přikládaly na pleť nebo jím omývaly obličej, protože pomáhal zklidnit podráždění a jemně „vypnout“ pokožku. Dnes by se řeklo, že má lehce liftingový efekt, ale tehdy to byl prostě domácí trik našich babiček.
Zajímavé je i jeho využití po porodu. V lidové tradici se kontryhel používal k sedacím koupelím, které měly pomoci tělu rychleji se hojit a vracet do rovnováhy. To je oblast, o které se dnes moc nemluví, ale dřív byla úplně běžná.
Možná překvapí, že kontryhel se kdysi přidával i do vína nebo bylinných likérů. Ne kvůli chuti, ale kvůli svým účinkům – věřilo se, že posiluje tělo a „utěsňuje“ energii, jak se dříve říkalo. Takové nápoje měly spíš rituální než gurmánský význam.
A úplně prakticky – kontryhel se dá použít i jako jemná přísada do domácích bylinných směsí na kloktání nebo výplachy, třeba při citlivých dásních nebo drobných zánětech v ústech. Není to jeho hlavní role, ale právě ta jeho „stahující“ povaha se tu krásně uplatní.
Původ bylinek, které znaly už naše babičky
Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris) i řebříček obecný (Achillea millefolium) mají velmi podobný původ – oba pocházejí z Evropy a širšího mírného pásma severní polokoule, kde se přirozeně vyskytují už po staletí. Najdeme je nejen v Evropě, ale také v částech Asie a u řebříčku i v Severní Americe, kam se rozšířil díky své odolnosti a schopnosti přizpůsobit se různým podmínkám. V české krajině jsou obě tyto bylinky naprosto doma – rostou na loukách, mezích, okrajích cest i v zahradách a po generace byly běžnou součástí lidového léčitelství. Nejde tedy o žádné exotické rostliny, ale o přirozené součásti našeho prostředí, které provázely ženy dávno před námi a jejichž síla vychází právě z této dlouhé a hluboké tradice.
Řebříček na rány i na sny
I řebříček má pár méně známých využití, která jsou dnes trochu zapomenutá, ale dřív byla docela běžná.
Jedním z nich je jeho použití na hojení ran. Už ve starověku byl spojován s léčbou poranění, a právě proto nese latinské jméno Achillea. Rozmačkané listy nebo květy se přikládaly přímo na drobná poranění, protože pomáhaly zastavit krvácení a podpořit hojení. V dnešní době se tohle využití moc nepřipomíná, ale v přírodě to bývala taková „první pomoc z louky“.
Zajímavé je i jeho využití v koupelích. Řebříček se přidával do teplé vody, například při únavě nebo napětí v těle. Taková koupel měla uvolnit nejen svaly, ale i mysl. V některých tradicích se dokonce používal jako očistná bylina – nejen fyzicky, ale i symbolicky.
Méně známé je také jeho použití při trávení. Řebříček byl považován za bylinku, která „nastartuje“ žaludek, a proto se dával do různých hořkých bylinných směsí nebo aperitivů. Nešlo o chuť, ale o to, aby tělo začalo lépe pracovat.
A pak je tu jedna zajímavost z lidových tradic – řebříček se používal i jako jakási „věštecká bylina“. V některých kulturách si ho dívky dávaly pod polštář, aby se jim zdál sen o budoucím partnerovi. Dnes to bereme s úsměvem, ale ukazuje to, jak silně byl řebříček spojený s ženským světem a intuicí.
Zdroje: Informace v článku vycházejí z tradičního evropského bylinkářství a z poznatků moderní fytoterapie. Mezi nejznámější autorky patří Maria Treben a její kniha „Zdraví z Boží lékárny“, která významně přispěla k popularizaci kontryhele i řebříčku. Dále byly využity poznatky současných odborných institucí, například National Center for Complementary and Integrative Health, které se zabývají výzkumem léčivých rostlin a jejich účinků. Text vychází také z dlouhodobé tradice lidového léčitelství a praktických zkušeností s používáním těchto bylin.
Autorka Alena Klímková je majitelkou malé firmy s kořením, bylinkami a čaji, která se snaží spolu se svým manželem vrátit koření důležitost, kterou si zaslouží.
