Článek
Proč je česnek cítit tak dlouho?
Mnoho lidí si myslí, že stačí vyčistit zuby a problém zmizí. Jenže u česneku to tak jednoduché není. Po rozkousání se v něm uvolňují sirné sloučeniny, které se vstřebávají do krevního oběhu. Odtud putují až do plic a při dýchání se znovu uvolňují ven. Proto může být česnek z dechu cítit i několik hodin poté, co jsme si pečlivě vyčistili zuby nebo použili ústní vodu.
Právě proto je lepší sáhnout po přírodních pomocnících, kteří dokážou sirné látky alespoň částečně neutralizovat nebo překrýt svou vlastní vůní.
Petržel není jen na ozdobu
Nejznámějším pomocníkem je obyčejná petrželová nať. Obsahuje velké množství chlorofylu, kterému se někdy říká přírodní deodorant. Stačí rozžvýkat několik čerstvých lístků a dech se během několika minut příjemně osvěží.
Není náhodou, že se petržel po staletí podává jako součást oblohy. Dříve totiž neplnila jen estetickou funkci, ale lidé dobře věděli, že po vydatném jídle pomáhá osvěžit ústa.
V Indii dostanete po jídle koření místo bonbonu
Zatímco u nás restaurace často nabízejí mentolový bonbon, v Indii bývá zvykem nabídnout hostům směs aromatických semínek. Nejčastěji jde o fenykl, anýz nebo kardamom. Hosté si je po jídle pomalu rozžvýkají a kromě příjemnějšího dechu podpoří také trávení.
Tato tradice je stará stovky let a dodnes ji najdete téměř v každé indické restauraci. Fenyklová semínka se tam prodávají dokonce v různých ochucených variantách a jsou považována za běžnou součást stolování.
Kardamom – tajná zbraň orientu
Kardamom patří mezi nejvoňavější koření světa. Jeho svěží citrusově-eukalyptová vůně dokáže překrýt i výraznější pachy z úst. Není divu, že se od nepaměti používá nejen v kuchyni, ale také jako přírodní osvěžovač dechu.
Stačí rozloupnout zelenou tobolku a pomalu rozžvýkat drobná černá semínka. Jejich chuť je intenzivní, ale velmi příjemná.
Hřebíček provoní dech i ústa
Hřebíček byl odedávna ceněn nejen pro své aroma, ale také pro své antibakteriální účinky. Obsahuje silici eugenol, která se dodnes používá i v zubním lékařství.
Jeden hřebíček pomalu rozkousaný po jídle dokáže výrazně osvěžit dech. Navíc příjemně provoní celou ústní dutinu.
Máta, šalvěj a meduňka
Pokud dáváte přednost bylinkám, výbornou volbou je máta peprná. Její mentol přináší okamžitý pocit svěžesti. Podobně působí také šalvěj, která je známá svými příznivými účinky na dutinu ústní.
Jemnější alternativou je meduňka. Ta sice není tak výrazná jako máta, ale její svěží citronová vůně dech příjemně zklidní.
Překvapivý pomocník z lednice
Možná vás překvapí, že podle několika studií pomáhá proti česnekovému dechu také obyčejné mléko. Ještě účinnější bývá plnotučné, protože tuk na sebe váže část aromatických sirných látek. Podobně mohou posloužit i bílý jogurt nebo některé tvrdé sýry.
Stejný efekt mají i čerstvá jablka nebo listová zelenina. Obsahují enzymy a polyfenoly, které pomáhají část pachových látek rozkládat.
Když vůně koření pomáhá dvakrát
Mnoho aromatických koření neslouží jen k dochucení pokrmů. Fenykl, anýz, kardamom nebo hřebíček podporují trávení, osvěžují dech a jejich vůně navíc navozuje příjemný pocit čistoty v ústech.
Možná právě proto se v mnoha kulturách staly přirozenou součástí stolování a dodnes nahrazují žvýkačky nebo bonbony.
Příroda to umí elegantně
Pokud si dopřejete česnekové brambory, topinku nebo poctivou česnečku, nemusíte se jejich vůně obávat. Stačí sáhnout po několika osvědčených bylinkách nebo koření. Příroda nabízí jednoduché řešení, které lidé využívají po celém světě už po staletí. A navíc chutná mnohem lépe než většina umělých osvěžovačů dechu.
Jak si lidé po světě osvěžovali dech
Touha po svěžím dechu rozhodně není výdobytkem moderní doby. Lidé hledali způsoby, jak si provonět ústa, už před tisíci lety. Některé tradice přetrvaly dodnes, jiné už téměř upadly v zapomnění.
Ve staré Číně měli úředníci císařského dvora zajímavou povinnost. Než předstoupili před císaře, vložili si do úst hřebíček, aby jejich dech působil co nejpříjemněji. Hřebíček byl tehdy natolik ceněný, že se nepoužíval jen jako koření, ale také jako symbol úcty a dobrého vychování.
V Indii dodnes po jídle často dostanete misku s fenyklovými semínky, někdy doplněnými anýzem nebo kardamomem. Hosté je pomalu rozžvýkají, podpoří trávení a zároveň si přirozeně osvěží dech. Pro Indy je to stejně běžné, jako je u nás po jídle nabídka bonbonu.
Na Arabském poloostrově a v mnoha zemích Blízkého východu lidé po staletí používali miswak – větvičku stromu Salvadora persica. Konec větvičky se rozžvýkal na jemná vlákna a sloužil jako přírodní kartáček na zuby. Miswak nejen čistil zuby, ale díky obsaženým látkám také osvěžoval dech. V některých zemích se používá dodnes.
Ve starověkém Egyptě se vyráběly malé voňavé kuličky z medu, myrhy, skořice a kadidla. Lidé je cucali po jídle podobně, jako dnes používáme mentolové bonbony. Dá se říci, že šlo o jedny z prvních „dechových bonbonů“ v historii.
Ve Středomoří se po staletí žvýkala pryskyřice z řečíku lentišku, známá jako masticha. Dodnes je oblíbená především v Řecku a na ostrově Chios. Kromě příjemné pryskyřičné chuti byla ceněna právě pro schopnost osvěžit dech a pečovat o dutinu ústní.
Zdroje: Článek vychází z historických a odborných materiálů o používání bylin a koření v různých kulturách. Informace o používání hřebíčku na císařském dvoře ve staré Číně pocházejí z historických studií věnovaných obchodu s kořením a tradiční čínské medicíně.
Údaje o žvýkání fenyklu v Indii, používání větvičky miswak na Blízkém východě a vývoji ústní hygieny byly čerpány z odborných publikací o historii dentální péče a etnobotanice.
Zmínka o voňavých bonbonech ze starověkého Egypta a dalších historických způsobech osvěžování dechu vychází z historických přehledů věnovaných vývoji ústní hygieny a léčbě zápachu z úst.
Autorka Alena Klímková je majitelkou malé firmy s kořením, bylinkami a čaji v Bubenči, která se snaží spolu se svým manželem vrátit koření důležitost, kterou si zaslouží.
