Článek
Únor tak ukázal, že cyklistická infrastruktura už dávno není okrajovým tématem pro nadšence v dresech. Stává se běžnou součástí dopravního plánování měst, krajů i svazků obcí.
Sedmdesátimilionový tahák podél Labe
Největším únorovým projektem je bezpochyby „Labská cyklostezka, úsek Tuhaň – Kly“, kterou vyhlásila Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje. Předpokládaná hodnota této zakázky činí 70 355 262,51 korun bez DPH. Už samotné číslo ukazuje, že nejde o lokální úpravu, ale o zásadní infrastrukturní zásah.
Labská cyklostezka patří dlouhodobě k nejvýznamnějším dálkovým trasám v Česku a každý nový úsek posouvá její kvalitu i kontinuitu. Projekt Tuhaň – Kly tak není jen regionální investicí, ale dalším krokem k moderní, bezpečné a atraktivní páteřní trase podél Labe.
Mosty, gabiony i přeložky sítí
Výrazný je i další projekt z „labské rodiny“ – „Labská trasa č. 2: Debrné – Vestřev“ v Královéhradeckém kraji. Více než kilometrový úsek propojí stávající komunikace a přiblíží region k ucelené síti podél řeky.
Stavba přitom neznamená jen položení asfaltu. Součástí je most, propustek, gabionové zdi i přeložka vodovodního přivaděče. Před zahájením výstavby musí zmizet starý betonový most. I to ukazuje, že dnešní cyklostezky jsou plnohodnotnými stavebními projekty se vším, co k tomu patří.
Bezpečnost jako hlavní motiv
Ambiciózně působí také projekt „Cyklostezka Holice – Horní Ředice“, jehož předpokládaná hodnota přesahuje 43 milionů korun bez DPH. Stezka má vzniknout podél frekventovaných silnic I. třídy, kde dnes cyklisté sdílejí prostor s automobilovou dopravou.
Nová infrastruktura tak není jen pohodlnější, ale především bezpečnější. A právě bezpečnost je jedním z nejčastějších motivů únorových zakázek. Cílem není jen hezká trasa pro víkendový výlet, ale každodenní bezpečný pohyb mezi obcemi, do škol, do práce i za službami.
Propojení měst i regionů
Na Moravě se připravuje například „Propojovací cyklostezka Bohumín – Ostrava“, dlouhá více než kilometr. Povede částečně podél hráze řeky Odry a nabídne obousměrný provoz v komfortní šířce 2,5 metru.
Významný projekt vzniká také v Ústeckém kraji. Město Most vyhlásilo zakázku „Most – Čepirohy – vybudování stezky pro chodce a cyklisty“ s předpokládanou hodnotou 17,1 milionu korun bez DPH. Nová stezka má propojit městskou část Čepirohy s Mostem a nabídnout bezpečný prostor pro pěší i cyklisty mimo hlavní silniční provoz. I zde jde o typický příklad současného trendu: vytvořit komfortní a bezpečné spojení tam, kde dnes dominují automobily.
Podobně důležitý projekt vzniká také v Olomouckém kraji. Město Hranice vyhlásilo zakázku „Cyklostezka Velká – Potštátská“, která počítá se spolufinancováním z evropských zdrojů v rámci IROP. Nová stezka má propojit městské části a nabídnout bezpečnější alternativu k pohybu podél silniční dopravy. I tento projekt potvrzuje, že cyklodoprava se stává běžnou součástí plánování rozvoje měst.
Podobně vznikají nové úseky ve Stříteži nad Bečvou a Vidči, v Hlinsku a Jeníkově, v Dolním Podluží nebo v Rožnově pod Radhoštěm. Někde jde o samostatné obecní investice, jinde o společné zadávání více obcí, což samo o sobě signalizuje, že spolupráce při budování infrastruktury sílí.
Výrazné jsou i projekty v Libereckém kraji, kde vzniká úsek „Zelené cyklomagistrály Ploučnice“ mezi Novinami pod Ralskem a Srním Potokem. Magistrály tohoto typu už nejsou lokální záležitostí, ale součástí širších regionálních tras, které mají ambici přilákat turisty i podpořit udržitelnou dopravu.
Cyklostezky tak stále častěji propojují nejen body na mapě, ale i samotné regiony.
Dotace jako motor výstavby
Významnou roli v únorové vlně hraje financování. Řada projektů počítá s podporou Státního fondu dopravní infrastruktury, některé jsou spolufinancovány z evropských zdrojů, další kombinují státní, krajské a obecní prostředky.
Dotace zde nejsou pouhou administrativní poznámkou – často jsou klíčem k tomu, aby se projekt proměnil z plánů a studií ve skutečnou stavbu.
Cyklostezky jako standard, ne výjimka
Co z únorového přehledu vyplývá? Především to, že cyklostezky se stávají standardem. Už dávno nejde jen o rekreační trasy podél řek. Projekty řeší napojení obcí, bezpečné vedení podél silnic vyšších tříd, mostní objekty, odvodnění, veřejné osvětlení i dopravní značení.
Cyklistická infrastruktura přestává být doplňkem a stává se plnohodnotnou součástí dopravního systému.
Únor tak ukázal, že česká města a kraje chtějí investovat do budoucnosti, ve které bude jízda na kole běžnou součástí každodenní mobility. Sedmdesátimilionový úsek podél Labe je silným symbolem tohoto trendu. Pokud bude tempo vyhlašování zakázek pokračovat i v dalších měsících, může být letošní rok pro české cyklostezky skutečně přelomový.
Až se na jaře asfalt zahřeje a první stavby začnou růst, bude jasné, že únor nebyl jen měsícem mrazu. Byl také měsícem, kdy se začalo šlapat opravdu naplno.
Zdroje: Zadávací dokumentace Tender Arena, Národní elektronický nástroj (NEN), EZAK a Věstník veřejných zakázek
