Článek
Asi by se těžko dal najít výraznější symbol toho, jak Donald Trump a jeho podporovatelé buldozerovým způsobem mění Ameriku, než když se před týdnem zakously lžíce stavebních strojů do víc než sto let starého východního křídla washingtonského sídla prezidentů.
Počáteční ujištění Trumpa, že se podoba Bílého domu při stavbě jeho vysněného obřího tanečního sálu zase tolik nezmění, vzala za své, stejně jako další ujištění, co všechno dokáže během svého druhého volebního období.
Amerika se mění před očima a už to není země zaslíbená všem, kdo chtějí posouvat svůj život dál, do prosperity. Už ani nevystupuje jako záštita svobody, kde lidé mohou být tím, kým se cítí.
Naopak v ní čím dál víc dostává prostor „vidláctví“. Jenže už se proti tomu začínají ohrazovat i sami Trumpovi voliči, kteří ještě před několika měsíci vítali jeho návrat do Oválné pracovny jako zadostiučinění. I jim už vadí, jak mizí jejich sousedé - bezproblémoví přistěhovalci, a připomínají prezidentovi, že chtěl deportovat hlavně distributory drog a další zločince.
Další ránou je nejen pro Trumpovi voliče odliv pomocných sil. Ty teď chybí na farmách a v potravinářských závodech, aby se včas stihla sklidit a zpracovat úroda. A ani pak není jisté, že své výpěstky prodají, což nejlépe dokládá propad vývozu sóji do Číny v důsledku Trumpových tanečků kolem cel.
Trump se rozhodl, že po sobě Americe nechá dědictví v podobě obřího tanečního sálu. Jen zapomněl, že jeho pohled na svět nemusí být nutně totožný s většinou Ameriky. Ostatně, nevyhrál nad svou vyzyvatelkou Kamalou Harris nijak oslnivě. Rozdíl mezi nimi byl pouhých 1,5 %.
O své představě budoucí Ameriky vydal svědectví už tím, kdy omilostnil 1500 útočníků na Kapitol ze 6. ledna 2020, kdy své příznivce poštval proti nejvyššímu zákonodárnému sboru a sám z Bílého domu přihlížel, jak se hanobí symbol celého státu, aniž by jakkoliv zasáhl.
Až bude sál dostavěn a Trump si v něm zadá první taneček, může to být také „last dance“ na ústavě USA. Protože Trump má s Amerikou jiné plány, než ji za tři roky předat v klidu do rukou vítěze dalších voleb. Zvlášť, když se zatím ze strany Demokratů ozývá jen nevýrazný hlas odporu.
Ještě stojící Východní křídlo Bílého domu (vpravo) na dnes už historickém snímku
Pro další informace:
