Článek
Přiznám se, že nebýt časového „okna“, které mě drželo v severní části Brna, asi by mě nenapadlo spontánně zajet tramvají k přehradě ve všední den dopoledne, zvlášť, když mraky věštily, že by z nich mohlo každou chvíli zapršet.
Ale riskla jsem to a kupodivu nelitovala ani na chvíli. Prýgl, jak se přehradě říká v hantecu, je totiž tou dobou příjemně klidný - chybí davy pejskařů, plavců, jachtařů, cyklistů nebo rodin na výletě.
Tomu odpovídá i počet otevřených atrakcí - pár restaurací sice funguje, ale jinak ještě všechno nabírá sílu na hlavní sezónu.
Tu má samozřejmě přehrada v létě, kdy jsou její břehy obsypány dekami a lehátky. Zatím je spoustu zelených ploch na březích zarostlá vysokou trávou, ale už se začínají postupně sekat.
Druhou oblíbenou částí roku je pak zima - zvlášť, když přehrada zamrzne a dá se na ní bezpečně bruslit.
„Vodní šaliny“ v přístavišti Bystrc
Od dubna až do konce října zajišťují dopravu po přehradě „vodní šaliny“, neboli parníky, které provozuje Dopravní podnik města Brna. Letos už je to 78. sezóna, kdy se na 10 km trasu od přístaviště Bystrc až do Veverské Bítýšky vydávají elektrické lodě Lipsko, Vídeň, Utrecht, Dallas, Stuttgart, Morava a Brno.
Trvá jim přibližně 70 minut, než celý Prýgl přeplují, po cestě přiráží ke břehu na 9 zastávkách na obou březích, kde se dá nastoupit i vystoupit. Patrně nejoblíbenější zastávkou je hrad Veveří.
Specialitou jsou „pojízdné vstupenky“ - v ceně takového lodního lístku je buď vstup do nedaleké ZOO na Mniší hoře nebo vstupenky na hrady Špilberk a Veveří.
Přístaviště Bystrc
Brněnská přehrada vypadá, jako by tu byla odjakživa, proto možná překvapí, že ještě neoslavila ani sté narozeniny. Plány na zaplavení údolí vznikly na počátku 20. století, ale k opravdovému zatopení kaňonu řeky Svratky došlo až mezi lety 1936 - 1940.
Investorem bylo ministerstvo veřejných prací, spolu s městem Brnem a Moravskoslezskou zemí. Společně zaplatily v tehdejší měně závratnou sumu 59 miliónů korun.
Celková plocha Prýglu je 259 ha a vejde se do ní maximálně 10,8 milionů m³, obvykle v ní ale bývá 7,6 milionů m³ vody. Pod hladinou skončila obec Kníničky, jejíž obyvatelé byli přesídleni. Jedním z důvodů stavby byly i pravidelné jarní a podzimní záplavy, které okolí Svratky roky trápily. Původně se proto přehrada jmenovala po zaniklé obci, až od roku 1959 ji známe pod současným názvem.
Loď na suchu slouží jako restaurace
Už při realizaci hráze se v období těsně před druhou světovou válkou myslelo i na „zadní kolečka“. Totiž, jak by se v případě potřeby dala hráz rychle zničit. Proto do ní bylo zabudováno potrubí, kam by bylo možné umístit výbušniny.
Když se to po okupaci dozvěděla německá správa Brna, přikázala, aby se potrubí vyplnilo pískem a zabetonovalo tenkou vrstvou. Hrázný František Šikula ale udělal přesný opak - nechal potrubí vyplnit lomovými kameny a ucpat silnou vrstvou betonu. Jeho prozíravosti vděčí Brno za to, že část města nespláchla na konci války obří vlna.
S blížící se Rudou armádou totiž dostali němečtí ženisté rozkaz, aby 15. 4. 1945 potrubí vyčistili a hráz podminovali, a aby tak znemožnili průjezd sovětských tanků. Když ale zjistili, že to nepůjde, zvolili o 10 dnů později jinou variantu - pod uvolněnou dlažbu na hrázi umístili 9 protitankových min.
Opět zasáhl hrázný Šikula, který chtěl varovat blížící se sovětské vojáky. Byl ale postřelen příslušníky SS. Naštěstí se varování podařilo předat díky jeho zástupci Ladislavu Dolníčkovi. Šikula přežil a po válce byl za svou obranu hráze vyznamenán prezidentem Edvardem Benešem.
Pohled na přehradu od Rakovce
I na to jsem myslela, když jsem u rakoveckého přístaviště sledovala vitální seniory, kteří si přišli - bez ohledu na mraky - zaplavat. Jenže pak mne při pohledu do vody u paty lávky čekal šok.
Těsně pod hladinou jsem zahlédla cca 1 m dlouhé, světlé hadí tělo zdobené tmavší „šachovnicí“. Přiznávám bez mučení, hady nemusím. A když na mne z vody vykoukla typická hlava, raději jsem se rychle vrátila na břeh.
Až dodatečně jsem zjistila, že jsem měla tu „čest“ uvidět na vlastní oči sice vzácnou, ale na Brněnské přehradě celkem hojnou užovku podplamatou. Na rozdíl od typické užovky obojkové s charakteristickými žlutými měsíčky na hlavě je užovka podplamatá mnohem podobnější zmiji a je i lehce jedovatá. Nejraději si pochutnává na rybách, které polyká postupně v celku.
Užovka podplamatá je mírně jedovatá a u Brněnské přehrady se jí daří
I takové dobrodružství můžete zažít, až se přijedete pokochat pohledem na brněnské moře.
Pro další informace:
Plán zón, linek a přestupních uzlů, lodní doprava, vozy - Dopravní podnik města Brno
