Článek
Jako dítě jsem vyrůstala na dohled od tankistických kasáren, se kterými měla naše základní škola družbu. Tudíž jsme v nich při každé příležitosti (den armády, květnové osvobození, atp.) byli „pečení - vaření“ na exkurzích.
Mohli jsme si při nich vlézt do tanku, prošmejdit ubikace mužstva, ochutnat něco z polní kuchyně a „za odměnu“ se v místním posádkovém kině podívat na film, jak spolu soutěžily tankové oddíly zemí Varšavské smlouvy kdesi za Uralem.
Možná i proto jsem byla už dlouho zvědavá na raketovou základnu nedaleko Brna. Ale až nedávno se mi podařilo přemluvit zbytek rodiny, která neprošla v mládí podobnou „masáží“, že se na bunkr konečně zajdeme podívat.
U posezení z bývalého ochranného valu nechybí ani malá udírna
Na vrchu Hlásnice, na dohled od nejbližších vsí Horákov a Velatice, se v roce 1978 začala tajně budovat raketová základna, kterou chtěla Varšavská smlouva (socialistická podoba NATO, kam tehdejší Československá socialistická republika samozřejmě patřila), zajistit obranu brněnských strategických továren, především nedaleké Zbrojovky.
V přísném utajení sloužilo v rozsáhlém a 3metrovým plotem obehnaném areálu o rozloze 6,7 ha na osm desítek vojáků, kteří obsluhovali raketový systém S-125 NĚVA. Většina z nich tu byla v rámci povinné základní vojenské služby.
Počítám, že pokud jsou tehdejší vojíni a četaři dnes ve věku dědečků, mohou klidně vzít svá vnoučata na prohlídku a povykládat jim, jak tu chránili mír. Mimochodem, rakeťáci patřili spolu s letci k elitní části armády.
Vjezd do podzemního sila
Dnes je už návštěva prakticky bez překážek, protože základna od roku 1997 neslouží svému původnímu účelu.
Zbyly po ní jen nepřehlédnutelné úpravy v terénu, jako jsou vjezdy do podzemních sil, kde byla technika ukryta před špionáží nepřítele. Dodnes jsou u vchodů do podzemí zachovaná oka pro uchycení maskovacích sítí.
Celý areál byl po roce 1997 zakonzervován. Díky nadšencům, kteří jej v současnosti provozují, si mohou návštěvníci prohlédnout místa, kam noha civila nesměla dřív vůbec vkročit.
Celý areál bývalé raketové základy je obehnán 3 m plotem
Přitom to se základnou mohlo dopadnout úplně jinak. Když se o jejím dalším osudu rozhodovalo, padl i návrh, aby se na lukrativním místě, jen pár kilometrů vzdušnou čarou od D1, postavilo satelitní městečko.
Z toho naštěstí sešlo a kolem areálu je dodnes téměř nedotčená příroda se spousta lesních pěšin, kam rádi vyrážejí nejen houbaři a rodiny při venčení dětí i psů, ale i milovníci adrenalinové cyklistiky. Jen pár metrů od brány objektu totiž vede cyklotrailová stezka z Mariánského údolí v Brně-Líšni.
Mezi soláry našly útočiště ovce
Součástí dnešního dění v bunkru a jeho okolí je kromě provozování menší solární elektrárny i kiosek s občerstvením, možnost zastřílet si z airsoftových zbraní, projet se v historické armádní technice a celá řada dalších lákadel. Nechybí mezi nimi komentované prohlídky, rekonstrukce bitev, ukázky vojenských či hasičských zásahů, kynlogického výcviku či koncerty pod širým nebem.
Naproti bývalé ubytovně obsluhy základny je dnes kiosek s občerstvením a malé dětské hřiště
Byla to zajímavá výprava proti proudu času a moc bych si přála, aby bunkr už nikdy nemusel znovu sloužit původnímu účelu.
Další informace najdete:
