Hlavní obsah
Bydlení a architektura

Dřevěný kostel, který málem nebyl dostavěn kvůli moru, urazil do Blanska stovky kilometrů

Foto: knihoMolka

Když k němu v jihomoravském Blansku míříte, překvapí vás jeho okolí složené z vilek a škol. Působí to, jako kdyby ho sem přenesla nějaká síla z úplně jiné země - a ona je to pravda.

Článek

Dřevěný kostel svaté Paraskievy totiž původně vyrostl v Nižném Selišti u zakarpatského Chustu, což je cca 800 kilometrů daleko. Věřící Lemkové jej začali budovat už v roce 1601, jenže pak přišla morová rána a téměř celá vesnice vymřela.

Trvalo dalších bezmála čtyřicet let, než byl nakonec dobudovaný a zasvěcený kdysi bohaté rodačce z Thrákie, která v dospělosti rozdala svůj majetek chudým a zasvětila svůj život Bohu.

Po návratu z kláštera u řeky Jordán zemřela v pouhých 27 letech v oblasti dnešního Bulharska. Populární světicí se stala zejména v zemích kolem Černého moře a na Podkarpatské Rusi.

Foto: knihoMolka

Dřevěný kostel s 28 metrů vysokou zvonicí

Vzhledem k tomu, že pravoslavní Rusíni, kteří se dali do budování kostela na začátku 17. století, byli podřízeni srbské diecézi, měl odtud dorazit i původní plán stavby, kterou pak už ale realizovali na místě venkovští tesaři.

Je obdivuhodné i po staletích sledovat mistrovskou práci v exteriéru i interiéru. Kostel sloužil v Nižném Selišti až do začátku 20. století, kdy vzhledem k úbytku věřících začal chátrat.

Foto: knihoMolka

Věřící si dávají na výzdobě záležet

Se vznikem Československa se stala oblast kolem Chustu součástí nové republiky. Proto sem na začátku 20. let minulého století dorazili odborníci ze Státního památkového ústavu, kteří mapovali cenné památky na území celého státu.

Kostel sv. Parasievy byl - spolu s několika dalšími - vytipován k záchraně, ovšem ne v místě, kde dosud stál. Rozhodlo se o vypracování přesného plánu, očíslování jednotlivých dílů a přenesení na Moravu.

Foto: knihoMolka

Interiér působí díky použitému materiálu hřejivě

Původní záměr byl sestavit kostel na brněnském výstavišti a udělat z něj jeden z exponátů Výstavy soudobé kultury uspořádané k 10. výročí vzniku Československa. Plán ovšem zůstal jen na papíře, protože narazil na problém, jak by se kostel dal využívat po skončení výstavy.

Jako smysluplnější se ukázalo stěhování do Blanska, kde měl i dál sloužit věřícím. Projektu se ujala Církev československá husitská, která zajistila nejen pozemek, ale i kamennou podezdívku, kterou kostel původně neměl.

Samotný přesun se realizoval v roce 1936. Rozebraný kostel byl převezen koňskými povozy na nádraží v Chustu a odtud 13 vagóny dopraven až do Blanska. Zafinancovat celý projekt pomohlo i Ministerstvo školství a národní osvěty.

Foto: knihoMolka

Součástí výzdoby jsou původní i nové obrazy s tématikou světců

Současnou podobu mohli věřící poprvé obdivovat už 23. 5. 1937 při novém vysvěcení. Od roku 1946 je veden jako národní kulturní památka a před 15 lety prošel celkovou rekonstrukcí. Zdobí jej jak původní obrazy, tak i nové památky, třeba jednoduchá mramorová křtitelnice.

Do věže byly v roce 2013 zavěšeny nové zvony a ve vybavení kostela nechybí ani elektrické varhany, které se při mši střídají s kytarou a houslemi, aby doprovodily zpěváky farního sboru.

Foto: knihoMolka

Pod ochranou kalicha žijí i slepičky ve farním kurníku za kostelem

Také v současnosti patří dřevěný kostel Církvi československé husitské, která tu pořádá pravidelné mše vždy v pátek navečer a v neděli ráno. Věřící, kteří je navštěvují, nejsou pouze z Blanska, ale sjíždějí se z celého Moravského krasu.

Nade dveřmi je vítá nápis ve staroslověnštině, který v překladu informuje, že kostel byl dokončen a poprvé vysvěcen už „Léta Páně 1641, 29. dne měsíce července“.

Foto: knihoMolka

Nápis nad vchodem ve staroslověnštině byl objeven při rekonstrukci kostela

Jedinečného ducha má i okolí kostela, včetně farní zahrady, která je také zapojena do událostí farní komunity.

Důkazem toho, že kostel sv. Paraskievy není jen kulturní památkou, ale živoucím organismem, byl letošní křest dospělých na Bílou sobotu. Věřící při obřadu, který začal na setmělé farní zahradě zažehnutím nové svíce „paskalu“, přivedli před oltář celkem 13 mužů a žen všech věkových kategorií.

Foto: knihoMolka

Obřad začal po setmění na farní zahradě

Ti buď nikdy nebyli pokřtěni a cestu k víře našli až ve zralejším věku, nebo obnovovali svůj křest, který přijali v dětství, ale našli se i takoví, co obnovovali svůj dospělý křest. Jedna z farnic si dokonce připomínala svůj první křest po 25 letech, a to i se stejnou kmotrou.

V červnu bude pro změnu čekat vstup do církve skupinu dětí školního věku, takže je zřejmé, že dřevěný kostel bude mít svou komunitu i v dalších letech.

Foto: knihoMolka

Křest dospělých na Bílou sobotu

Pro další informace:

Farní úřad Církve československé husitské, Blansko

Dovezené dřevěné kostely u nás, leták k dispozici v kostele sv. Paraskievy, Blansko

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz