Článek
Historikové Michal Stehlík a Martin Groman mají za sebou pět let od chvíle, kdy je nadzdvihly výroky některých českých politiků, kteří si naše dějiny ohýbali jako gumového hada z poutě tak, jak jim právě vyhovovaly.
Proto se rozhodli věnovat svůj čas natáčení podcastu Přepište dějiny. Z původního „opravníku obecných (i záměrných) omylů“ se časem vyklubal nový fenomén, který poučeníchtivým posluchačům předkládá nejrozmanitější témata, především ty z historie posledních dvou století.
Nejde o žádné suchopárné přednášení „jako za katedrou“, ale často vtipné glosování momentů, na které jsme si ze školy odnesli zpravidla silně tendenční pohled, kterého se - nechceme-li nebo nemáme-li čas - jen těžko zbavíme.
Jenže i znalost historie se vyvíjí a čím dál tím víc je jasné, že i ta naše „důvěrně známá“ minulost nikdy nemohla být jen černobílá, a že každá událost má někde své kořeny. Právě jejich odhalování je cílem „doktora přes staré noviny“ Martina Gromana i profesora-slovakisty a dnes ředitele Muzea literatury (alias Památníku národního písemnictví) Michala Stehlíka.
Kromě nahrávání ve studiu se oba pánové vydávají za svými posluchači po celé republice (a občas i do zahraničí), aby kromě vlastního vyprávění odpovídali na dotazy a vyslechli si jejich lokální i globální postřehy. Právě na základech takových výjezdů stojí zatím pátá společná kniha nazvaná Přepište (místní) dějiny, která nyní vychází.
Impulzem k jejímu vydání byla zejména historie 20. století s fokusem na válečné a poválečné dění mezi lety 1939 - 1945. Což ovšem neznamená, že se autoři nevydávají jak do momentů, kdy se rodil hospodářský rozmach na území budoucího Československa, tak i do období, kdy si republika více či méně úspěšně musela po odsunu části obyvatel poradit s novým osídlením svých periferií.
Pro pravidelného posluchače to bude malé opakování, což ovšem není na škodu, spíš naopak. Celá kniha je rozdělena do několika tematických kapitol - od Tragických květnových dnů přes Vyhnání a Laboratoř dějin, na Místa trestu, k Úspěšným a zapomenutým až po Víru na vidrholci a závěrečnou Šlechtu nechceme!
Občas se podcast Přepište dějiny natáčí na tématu odpovídajících místech, jakým byla třeba kaple brněnské káznice na Cejlu vyzdobená v 50. letech tankem s rudou hvězdou.
Během četby projedete spolu s autory celé české území doslova křížem krážem - od Chebu a Karlových Varů až po Karvinou a Třinec, od Liberce a Náchoda až po Vimperk a Třebíč. Celkem je těch zastávek na tři desítky. Na všech přišli místní lidé s očekáváním a občas i obavami, co se o minulosti místa, kde žijí, dozví. Nejednou pak byli překvapeni, jak hluboko se „Pražáci“ dostali jejich městu pod kůži.
Tady jen drobná poznámka. Neprozradím nic tajného, co by pánové Stehlík a Groman sami už o sobě několikrát neřekli. Ani jeden z nich není křtěný Vltavou pod Vyšehradem, naopak oba mají místa svého původu silně navnímána a propisuje se to tu a tam i do jejich práce.
Často se pak stávalo, že během diskuze došlo k proražením místních tabu, takže beseda nakonec spíš působila jako kolektivní psychoanalýza, mj. v případě Moravského Krumlova či Velkého Meziříčí. Což je s odstupem více než 80 let uběhnuvších od konce války mimořádně záslužné.
Emocionálně silná byla pro oba autory i setkání s potomky „nových lidí“, kteří přišli do vyprázdněných Sudet koncem 40. let, a dodnes jim chybí hlubší generační vazba na domov.
Proč si přesto Přepište (místní) dějiny otevřít a přečíst, jestli už jste všechno slyšeli? Předně kvůli poctivé a obsáhlé obrazové části, která vám zhmotní to, co jste v podcastu nemohli vidět. Pak kvůli celé řadě souvislostí mezi jednotlivými zastávkami a detailům, které autoři posléze ještě doplnili. Mimochodem, chválím i poctivý jmenný a místní rejstřík, jakož i obsáhlý poznámkový aparát.
A pokud jste spíš člověkem vizuálním, možná se po přečtení ještě s chutí podíváte na některá další místa. O nich pánové Stehlík a Groman natočili 6 dílný seriál, který mapuje konec války mj. v Brně, na Ploštině nebo v Ústí nad Labem.
Jedno z natáčení Přepište dějiny zavedlo posluchače i do někdejšího sídla ÚV KSČ, dnes Ministerstva dopravy.
Pro další informace:
Michal Stehlík, Martin Groman: Přepište (místní) dějiny, Jota, 2025
