Článek
Řadu let organizují zaměstnanci hvězdárny v čele s ředitelem Jiřím Duškem odborné, ale také populární programy, které malým i velkým osvětlují zákonitosti a divy vesmíru. A co je na tom zvlášť záslužné - neschovávají je pod střechou moderního planetária, ale zvou na ně tisíce obyvatel i turistů do parku Kraví hora pod budovu hvězdárny, odkud je fantastický výhled na celou jihomoravskou metropoli.
V čase zimního slunovratu tu byl třeba Svátek světel, který propojením videomappingu a tisíců inteligentních světýlek doslova rozzářil mrazivý večer tři dny před Štědrým dnem. Zvlášť děti se jej užily naplno, když se ještě každé navíc odnášelo domů vlastní svítící tyčinku.
Léto už pro změnu pár let patří obřím nafukovacím modelům nebeských těles. Poprvé se tu v roce 2019 objevil Měsíc, který připomínal 50 let od vstupu člověka na jeho povrch. 10 metrový satelit Země je fotorealistickým modelem od brněnské firmy, která se do té doby soustředila především na výrobu horkovzdušných balónů. Odtud také pochází název Lunalón /luna+balón/.
Postupně přibyly modely Země během dne /Terralóna/, planety Mars /Marsmeloun/, Slunce /Heliosféra/ a letos nově také Zemí v noci /Temnalóna/.
Podkladem k jejímu vzniku bylo především pozorování ze sondy Suomi NPP, která od roku 2012 monitoruje naši planetu z výšky asi osm set kilometrů. Díky šestkrát většímu prostorovému rozlišení dokáže zaznamenat noční světla a umí zachytit dokonce jednotlivé pouliční lampy nebo v noci lovící rybářské lodě.
Aby mohla vzniknout kompletní mapa nočních světel na celé planetě Zemi, bylo potřeba tří týdnů pozorování, během nichž 312× přelétla oba zeměpisné póly a pořídila 2,5 terabajtu dat.
Pomocí speciálních algoritmů byl následně odstraněn vliv mraků i jiných přírodních zdrojů světla. Na Temnalóně jsou zobrazena lidská sídla, některé dálniční tahy i ostře střežené hranice. Třeba v místě Severní Koreje je téměř neproniknutelná tma, což zvláštně kontrastuje s výrazně osvětlenou Jiní Koreou a Čínou v sousedství.
Kdo si bez debat zaslouží označení „Město světel“, to je jednoznačně Paříž, ale „snaží se“ i New York nebo Dubaj.
U severního a jižního pólu Temnalóny je jasně rozeznatelný zelený prstenec polárních září. Naopak chybí další přirozené, ale pomíjivé světelné zdroje – blesky, noční svítící oblaka nebo meteory.
I když počasí v letošním prvním srpnovém týdnu organizátorům poněkud hatilo plány, stejně si všech pět nebeských těles přišlo prohlédnout několik tisíc nadšenců - od dětí v kočárcích až po seniory.
A co nás čeká příští rok? Určitě to bude další nebeské těleso do sbírky. Které - to je zatím podle organizátorů hádankou, jejíž rozluštění se dozvíme až na začátku příštích prázdnin.
Podrobnější informace o letošním ročníku najdete na: Festival planet 2023 – Hvězdárna a planetárium Brno
