Článek
Vloni dopadly předčasné volby na Slovensku tak, že mohla vzniknout jak vláda proevropská, tak i Ficův čtvrtý kabinet. Záleželo, jak se rozhodnou odtrhlíci z původního Ficova SMERu kandidující za stranu HLAS, tehdy ještě pod vedením Petera Pellegriniho.
Ačkoliv se lídr HLASu předem dušoval, že on nebude Ficova „podržtaška“, nakonec se spojil nejen se SMERem, ale také s národoveckou stranou SNS vedenou Andrejem Dankem, který se dostal přes 5% hranici do Národné rady /slovenský parlament/ jen díky tomu, že na svou kandidátku zařadil navíc dezinformátory a kontroverzní postavy - Martinu Šimkovičovou, Tomáše Tarabu či Rudolfa Huliaka.
Ačkoliv by se měla řešit celá řada témat, které současné vládní strany slibovaly (mj. zlepšení zdravotnictví, levnější potraviny, dobudování dálnic, nezvyšování DPH, …), během uplynulých 12 měsíců dosáhla vláda především zrušení speciální prokuratury a tím i zrušení stíhání svých členů či spřízněných osob, dosazení svých lidí do tajné služby, hromadné výpovědi policistů a lékařů a hlavně, zaměření se na osobní pomstu.
Jedním z bodů vládní agendy je také boj s médii. Už od začátku vyhlásili někteří z ministrů, včetně Fica, že nebudou odpovídat na otázky deníku SME, Denníku N, Aktuality.sk, docílili transformaci veřejnoprávního rozhlasu a televize a umlčení kritických hlasů a de facto zrušení všech politických programů v soukromých médiích (mj. „Na tělo“ v TV Markíza, „Na hraně“ v TV JOJ).
Dalším levelem je žaloba Fica jako soukromé osoby na šéfredaktora Aktuality.sk Petera Bárdyho, který vloni těsně před předčasnými volbami vydal o Ficovi knihu. Kniha měla původně vyjít v „neutrálním“ politickém čase, stejně jako předchozí Bardyho kniha o Igoru Matovičovi, ale pád předchozí vlády její uvedení dostal přímo do žhavé předvolební fáze.
Kniha „Fico- posadnutý mocou“ není žádný bulvární kousek, kde by člověk našel výčet Ficových přítelkyň či luxusního majetku, na který by si nevydělal ani za dvojnásobek let, ale seriózně odvedený pohled na Roberta Fica jako politika.
Na 300 stranách se odvíjí příběh letos šedesátiletého rodáka z Topoľčan - od jeho začátků v SSM a komunistické straně, přes přerod v bojovníka proti tehdejšímu premiérovi Mečiarovi, kdy jako jediný z poslanců čelil v roce 1994 během „Noci dlouhých nožů“ likvidaci demokracie v podání poslanců Mečiarovy HZDS, až po čtyřnásobného premiéra.
Bárdy se sešel s desítkami někdejších i současných slovenských politiků a osobních známých Fica, zmapoval vznik strany SMER, kauzy, které se k ní i jejímu zakladateli vztahují a během víc než roční přípravy několikrát oslovil i špičky Ficovy strany - jeho pravou ruku Roberta Kaliňáka i europoslankyni Moniku Beňovou, aby dostal odpovědi na své otázky přímo od Roberta Fica. To se mu bohužel nepodařilo.
Nyní - rok po vydání knihy - si převzal Bárdy žalobu podanou soukromou osobou Robertem Ficem. Tomu oficiálně vadí z celé knihy jediná věc - jeho agenturní fotografie na titulní straně, kterou vydavatelství knihy řádně zakoupilo pro daný účel. Fico si svého potrétu, který údajně zvyšuje prodejnost knihy, cení na 100.000 Eur od Bárdyho a dalších 100.000 od vydavatelství Ringier. Žalobu podává bývalý soudce obviněný z korupce, dnes advokát David Lintner z advokátní kanceláře Roberta Kaliňáka, který byl vloni osobně na jejím křtu. Jde o jednoznačně nejvyšší částku požadovanou u našich sousedů po novináři od vzniku samostatného Slovenska.
Podle odborníků na právo jde o tzv. šikanózní žalobu, která má obviněného zastrašit, aby dál nepublikoval nic ani o osobě žalujícího, ani o ničem, co se týká vlády.
Jenže tady narazila kosa na kámen, který je zocelený tragickým příběhem. Právě v Aktualitách.sk totiž působil až do své smrti novinář Ján Kuciak, který byl před sedmi lety zastřelený nájemným vrahem i se svou snoubenkou Martinou Kušnírovou přímo doma kvůli své investigativní práci sahající až na Ficův úřad. Jejich smrt vedla v roce 2018 k pádu třetí Ficovy vlády.
Tehdy na sebe Slovensko přitáhlo pozornost novinářů z celého světa, kteří i nyní píšou o žalobě s cílem zastrašit média kritická k současné vládě.
Už po loňských volbách a zvlášť pak po květnovém atentátu na Roberta Fica a jeho uzdravení to vypadá, že slovenského premiéra jeho čtvrtá vláda vůbec nebaví. Neřeší rozhádané koaliční partnery, nekrotí Andreje Danka, který - navzdory minimálním preferencím, jaké by ho dnes nechaly před bránou Národné rady - chce být tu prezidentem, tu předsedou parlamentu, útočí na koaliční partnery, příště řeší samolepky na notebooku opoziční poslankyně a nebo útočí na ministryni zdravotnictví Zuzanu Dolínkovou (HLAS), aniž by si všímal, že proti vládnutí „jeho“ ministryně kultury Martiny Šimkovičové protestují lidé na ulicích a peticemi žádají její odstoupení.
Naposledy se pro změnu proti Andreji Dankovi postavil jeho bývalý spojenec Rudolf Huliak, který „proslul“ bojem proti slovenským medvědům a nedávno označením opoziční poslankyně výrazem „suka“ (hanlivé označení feny) , který by si chtěl prosadit víc prostoru pro svou „pidistranu“ Národná koalícia, na úkor Dankovy SNS.
Mimochodem, byla to právě Zuzana Dolínková, která jako první podala ani ne po roce od vzniku vlády demisi s odůvodněním, že při současném rozpočtu nemůže garantovat zdravotní péči v takové šíři, jak by si Slováci zasloužili. Zapomněla přitom zmínit třeba kauzu s výměnou vodovodních trubek v nemocnici v Trenčíně, kde firma pouze přetřela stávající a pacientům hrozila ze znečištěné vody nákaza bakterií legionellou nebo nefungující kardiologii tamtéž, odkud na protest proti Dolínkovou dosazenému řediteli nemocnice odešla většina lékařů.
Pro další informace:
