Článek
Jestli se něco nedá Robertu Ficovi upřít, tak je to ďábelská pracovitost a umanutost, jakou míří k dalším volbám.
Přitom se v roce 2018 zdálo, že jeho dny v čele Slovenska definitivně skončily. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové se začalo na Slovensku rozplétat propojení policie a soudů s klanem Norberta Bödöra, které prostupovalo až k tehdejšímu policejnímu řediteli (a Bödörovu příbuznému) Tiboru Gašparovi a ministru vnitra Robertu Kaliňákovi. Mimochodem, oba jsou teď na kandidátce Ficova SMERU.
Zjednodušeně řečeno šlo tehdy o klasické „výpalné“ - za podnikateli chodili policisté, kteří předstírali, že dotyčného vyšetřují nebo ho skutečně vyšetřovali, třeba pro daňové úniky. Za příslib „odložení“ pak inkasovali tučné částky v eurech, které si mezi sebou dělili jak policisté, tak bödörovci.
Tím ale výčet všech kauz, které se za roky staly „součástí“ slovenského politického života, zdaleka nekončí.
Nejen jim, ale především samotnému Robertu Ficovi, trojnásobnému premiérovi Slovenska a předsedovi politické strany SMERU (někdejší obdoba České sociální demokracie), se věnuje nová monografie z pera šéfredaktora Aktuality.sk Petera Bárdyho nazvaná příznačně Fico - posedlý mocí.
Sleduje v něm kariéru bezmála šedesátníka Roberta Fica z rodných Topolčan až k vrcholům slovenské moci.
Podle celé řady pamětníků se mu podařilo najít v expremiérově životě výraznou touhu po moci už od mládí, kdy přes funkce v socialistických organizacích Pionýr a Svaz socialistické mládeže se záhy dostal až do Komunistické strany Slovenska, a to ještě během studia právnické školy.
Díky vzpomínkám množství očitých aktérů celé řady situací na jeho cestě za mocí se před námi otevírá obraz cynika a politického technokrata, který přesně dokáže odhadnout, koho a čím zaujme, aby z něj dostal při volbách jeho hlas pro sebe.
Dokáže mistrovsky nastolovat témata, mj. letos v létě nebezpečí medvědů a běženců na Slovensku během „okurkové sezóně“. Fico je tím, kdo chce mít první a poslední slovo, což mu především sociální sítě bohatě umožňují. Běda, když ho někdo zradí - své o tom ví „odpadlík“ Peter Pelegriny, který měl být loutkovým premiérem po nuceném Ficově odstoupení v roce 2018, ale vzepřel se mu.
Svou suverenitou a tahem na branku si Robert Fico vysloužil necelý měsíc před předčasnými slovenskými volbami pozici nejdůvěryhodnějšího politika a jeho strana SMER vede aktuálně předvolební průzkumy.
Z kdysi proevropského politika je teď člověk, který vytáhne jakoukoliv kartu, aby s ní lidem nahnal strach ze svých soupeřů a ve svých projevech používá výrazně proruské narativy.
Do slovenských voleb na konci září ještě zbývá několik týdnů, ale čas se krátí. Určitou nadějí je rekordní počet slovenských občanů (přes 73 tisíc), kteří si zažádali o možnost volit ze zahraničí. Odhadem by to mělo být 2,5% hlasů, které mohou v rozhodující chvíli překlopit politické váhy ve prospěch demokracie. Hodně štěstí Slovensko!
P.S.: Český křest knihy Petera Bárdyho Fico - posadnutý mocou se uskuteční 12. 9. v Praze.
