Článek
V našich zeměpisných šířkách patří ke stálicím zimního času a leckdo se na jeho kořenitou chuť těší celý rok. Přitom originál punče nemá s obdobím mrazu a sněhu vlastně nic společného.
První doložený punč se totiž podával hostům v sídle Britské Východoindické společnosti v Indii už v roce 1632. Vycházel z tradičního osvěžujícího nápoje, jen některé ingredience byly upraveny pro chuť Evropanů.
Už sám název vychází z hindského „panča“ označující číslovku pět, ale i pětici základních ingrediencí, bez kterých se pravý punč neobejde: alkoholu, vody, nebo vína, cukru, pomerančů a čaje. Vše ostatní se může měnit, ale „svatá pětice“ musí zůstat.
Zajímavé je, že se mění typ alkoholu. Do původního punče by měla tradičně patřit brandy, ale častěji se používá rum (originál jamajský či karibský, žádná česká náhrada!).
Někdo přísahá na přidání skořice, další nedá dopustit na badyán či kardamom, ale záleží především na tom, co od svého punče čekáte.
Vídeň proslula tématickými hrnečky, ze kterých si můžete vychutnat některý z místních variant punče
Z Indie se do Evropy a vlastně do celého světa dostal nový nápoj díky britským námořníkům. Škodolibé jazyky tvrdí, že to byla jediná možnost, jak do nich dobrovolně dostat vitamín C, aby neonemocněli na dlouhých plavbách kurdějemi. Obávaná nemoc se projevovala zejména vypadáváním zubů, vlasů, špatným hojením ran a bolestí kloubů. A kapitáni potřebovali mít svou posádku zdravou, aby splnili svůj úkol a dovezli do Anglie cenné suroviny z celého světa.
K punči a námořnictvu Jeho Veličenstva se váže i příběh se zažehnanou vzpourou. Když se Edward Russell, první lord admirality, vracel v prosinci 1694 do Anglie, zastihl ho ve španělském Cadizu rozkaz, že mají zakotvit právě tady a přečkat zimu mimo domovský přístav.
Z toho nebyl nadšený ani admirál, ani posádky jeho lodí - všichni se těšili, že Vánoce budou trávit se svými blízkými. Mezi námořníky se začal šířit neklid a sám Russell poslal velení rozhořčený dopis, kde vyjadřuje touhu, že by raději zemřel.
Nakonec se spolu s guvernérem Cadizu Franciscem de Velasco y Tovara domluvili, že jak pro muže z lodí, tak pro vybrané místní hosty uspořádají v rozhlehlé zahradě guvernérského paláce takovou oslavu, na jakou se bude ještě dlouho vzpomínat.
Na 800 kuchařů a jejich pomocníků připravilo celkem 150 chodů pro 6.000 hostů. Dokonce zavládla i vánoční atmosféra, protože se výjimečně na přístavní město snesl i sníh, což pro místní, kteří byli tou dobou zvyklí na sběr čerstvých citrónů a pomerančů, hraničilo se zázrakem.
Zlatým hřebem večera se pak stala gigantická modrobílá fontána uprostřed zahrady, ve které nebyla voda jako jindy, ale pravý námořnický punč. Admirál Russell na něm rozhodně nešetřil a nechal ho namíchat z 900 litrů brandy, 150 litrů silného vína z Malagy, 300 kg cukru, 12.000 citronů a pomerančů a navrch několika kilogramů muškátového oříšku.
Nápoj byl tak silný, že stačila jedna sklenice, aby rozveselila i toho nejzarytějšího škarohlída a zahnala postranní úmysly vyhlásit svému veliteli neposlušnost. „Odnesli“ to nakonec číšníci, kteří museli být při rozlévání střídáni po čtvrt hodině - jinak by se opili už jen z dýchání punčového aroma.
A co vy, kam letos vyrazíte na vánoční punč?
Pro další informace:
