Článek
Když se bývalá právnička a později majitelka malého knihkupectví na břehu kanadského jezera Ontario dozvěděla, že desátý román, který napsala, opravdu vyjde, asi zažila hodně opojný pocit. O tom, že bude sama tvořit, totiž snila prakticky od doby, co se v dětství naučila číst.
Ale trvalo to několik desetiletí a stovky obeslaných nakladatelství, než se její Spolek Jane Austenové zhmotnil ve skutečnou knihu, která se navíc stala jedním z nejúspěšnějších debutů roku 2020.
Příběh o skupině rozmanitých lidí, žijících vesměs ve vesničce Chawton na jihu Anglie v časech po skončení druhé světové války, by asi ničím nebyl až tak zajímavý, kdyby se nerozhodli vzdát poctu své oblíbené autorce. Díky jejím knihám se jim daří vyrovnat se s ranami osudu, jako jsou smrt manželky, odchod manžela či sourozenců na frontu, kvůli nedostatku peněz přerušené studium či upadající kariéra filmové hvězdy, o otci-despotovi ani nemluvě.
Navíc mají hrdinové to štěstí, že žijí v místě, kudy skutečně chodila a kde vymýšlela své romány jejich milovaná spisovatelka Jane Austenová. Většinu obyvatel vesnice zas a znovu překvapuje, že se sem jezdí podívat lidé i z opačné polokoule, byť tu není žádné místo typu muzea, kam by se mohli zajít potěšit třeba prvními vydáními knih, osobními věcmi autorky nebo si na chvíli sednout k oknu, kterým Jane pozorovala krajinu a nechávala se jí inspirovat.
Muzeum Jane Austenové v jihoanglickém Chawtonu
Pak ale přijde první impulz od toho nejméně pravděpodobného inspirátora - obyčejného zemědělského dělníka, a rázem se začnou události nabalovat jako pověstná sněhová koule. Výsledkem je nejen záchrana vzácných památek v hodině dvanácté, ale i spása samotných hrdinů. Nově založená společnost jim všem pomůže konečně najít to, co v životě byť i nevědomky hledali - partnerství, odvahu pokračovat ve vzdělání nebo se jen podívat na svůj dosavadní život z jiného úhlu a posunout jej někam dál.
A právě v tom tkví kouzlo Spolku Jane Austenové, do kterého Natalie Jenner hmatatelně projektovala i svou vlastní situaci. Knihy jako Emma, Pýcha a předsudek, Rozum a cit či Northangerské opatství sice poprvé vyšly už před víc jak dvěma stoletími, ale pořád nás baví svým bryskným vystižením charakterů, drobnými anekdotickými situacemi i hledáním citů a překážkami, které žena narozená před rovnými 250 lety kladla svým hrdinům do cesty.
Jane Austenová (1775-1817)
Jak na svých www stránkách Jannerová přiznává, Spolek začala psát době, kdy byla jejímu manželovi diagnostikovat vážná nemoc, ona se musela vzdát svého knihkupectví a jedinou útěchou jí zůstalo čtení a psaní. Podvědomě se zaměřila právě na Austenovou, přečetla znovu nejen její vlastní knihy, ale i studie, které o britské autorce vyšly. Ve finále se zajela podívat přímo do Chawtonu, kde jí celý příběh o lidech hledajících útěchu právě na stránkách Austenové, jako ona, napadl.
Možná i díky opravdovosti, s jakou ve své desáté knize psala o lidech nacházejících útěchu právě v knihách, přesvědčil tentokrát redaktory ve vydavatelství, aby se rozhodli její příběh poslat do světa, a čtenáře ve víc než dvaceti zemích, aby si ho oblíbili.
To dodalo Jennerové odvahu, aby psala dál a příběh některých ze svých postav rozvinula dál na stránkách své druhé knihy nazvané Děvčata z Bloomsbury. Hádejte, kolem čeho se děj točí tentokrát - zase kolem knih a pro změnu i kolem jednoho tradičního londýnského knihkupectví.
Pro další informace:
Natalie Jenner - Spolek Jane Austenové, Kontrast - Naše nakladatelství, 2022
