Článek
Netrvalo dlouho a objevil se i „oblíbený“ viník - americký finančník George Soros, který, alespoň dle mínění „alternativních médií“, může za všechno, co se ve společnosti napříč kontinenty děje.
Kde se vzal tak zdánlivě mocný a bohatý člověk? Narodil se v roce 1930 v Budapešti a dostal jméno György Schwartz. Jeho otec, právník Tivadar Schwartz měl za sebou otřesnou zkušenost. Jako dvacetiletý voják rakousko-uherské armády za první světové války padl do ruského zajetí. Možná by jeho život skončil v zajateckém táboře na Sibiři, nebýt štěstí a velké dávky odvahy, s níž se zajetí uprchl.
Svoje vzpomínky vtělil do knihy Robinsoni na Sibiři, sice nijak rozsáhlého, ale o to syrovějšího příběhu, který původně psal jako poučení pro své dva syny narozené před druhou světovou válkou.
To ještě netušil, že mu osud nadělí druhou a možná ještě náročnější misi - aby sebe, svou rodinu i své známé pokud možno vyvedl z pekla maďarského holocaustu, který rozpoutali nikoliv Němci, ale jeho nejbližší sousedé. I o tom nakonec napsal v knize Maškaráda kolem smrti.
Co je zajímavé - obě knihy jsou původně v esperantu. Umělý jazyk považoval Tivadar za možnost, jak by se lidé mezi sebou domluvili bez bariér a už nikdy spolu neválčili. Nechtěl, aby se společnost potácela v předsudcích a nechala s sebou manipulovat. Stejnou touhu vdechl i oběma svým synům - a navíc morální povinnost, že pokud všechno přežili, musí jejich život mít vyšší smysl.
Poválečný vývoj v Maďarsku byl všechno jiné, než důvod k optimismu. Poslední kapkou byla invaze Rudé armády do rozbouřené země v roce 1956. Tehdy rodina definitivně opustila Maďarsko. Před tím už v roce 1948 emigroval starší syn Paul, který se jako člen týmu maďarských lyžařů účastnil zimní olympiády ve švýcarském Svatém Mořici, odkud se už domů nevrátil.
Na rozdíl od svého o čtyři roky staršího bratra, který vsadil na studium techniky, se George rozhodl věnovat ekonomii a filozofii na London School of Economics. Na studia si vydělával třeba prací na nádraží nebo v baru.
Jeho inspirátorem se stal rakouský filozof Karl R. Popper, zakladatel kritického realismu, k jehož tezi, že opakem fašismu, komunismu či jakékoliv totality má být otevřená a pluralitní společnost, se Soros hlásí. Navíc věří, že mladí a vzdělaní lidé bez předsudků a s rozhledem po světě budou méně snadno ovlivnitelní lží a nenávistí vůči ostatním.
Po studiích zamířil George do Ameriky, kde založil svůj první investiční fond, který byl mimořádně úspěšný. Během deseti let se mu podařilo zhodnotit finanční prostředky čtyřicetinásobně. Díky tomu mohl už během 80. let začít Soros financovat programy proti segregaci Afroameričanů.
Ještě před pádem komunismu se vrátil do Maďarska. Prostřednictvím své nadace Open Society Foundations investoval do mladých lidí s otevřenou myslí, kterým umožnil vyjet na západ a získat tu vzdělání. Mezi nimi byl i Viktor Orbán, pozdější zakladatel Svazu mladých demokratů (FIDESZ). Díky Sorosovým prostředkům studoval v Oxfordu. Mimoto podporoval Soros mimovládní aktivity i v dalších zemích komunistického bloku - v Československu k nim patřila mj. Charta 77.
Sorosovou vizí je společnosti založená na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva, což se samozřejmě nelíbí zejména politikům, kteří chtějí přesný opak. K největším kritikům aktivit Sorosových nadací patří politici se sklony k autokracii - Vladimír Putin, Robert Fico či právě Viktor Orbán, který docílil odchodu Sorosem inspirované Středoevropské univerzity, na které studují stovky mladých lidí z celého světa, z Budapešti do Vídně.
V posledních letech převedl George Soros většinu svých aktivit na svého sedmatřicetiletého syna Alexandra. Ten už se nechal slyšet, že Open Society Foundations (OSF), která ročně posílá asi 1,5 miliardy dolarů organizacím a jednotlivcům prosazujícím demokratické principy a lidská práva, se v budoucnu zaměří významněji především na Afriku a Asii.
Pro další informace:
