Článek
Szidi (Sidonia) Tobias dlouho nevěděla, čím by vlastně chtěla být. Rodačku z Kráľovského Chlmca (nar. 1967) to vždycky táhlo k umění, ale spíš introvertní založení jí nedovolovalo snít o jevišti, víc toužila po keramice. Když jí ale nevyšly přijímací zkoušky na uměleckou školu, vzala zavděk gymnáziem a po něm prací v kulturním středisku, kde prodávala vstupenky a chystala nástěnky. Vystřídala i knihovnu a dokonce koksovnu.
Až pak si dodala odvahy a šla na konkurz do oblastního divadla, kde jí nabídli místo „šepkárky“ neboli nápovědy. Do samotné hry ji ale vtáhl maďarský režisér, který z neviditelné udělal viditelnou postavu. Ve své roli měla usměrňovat herce a dala do toho tolik energie, až jí režisér vyzval, aby se sama stala herečkou.
Měl pravdu - z oblastního divadla to dotáhla až na legendární bratislavskou scénu Astorka Korzo 90´. Občas se tam vrací dodnes, třeba s komorním koncertem Už srdce klopká mi, kde vypráví své příběhy za hudebního doprovodu klavíru, kytary a violoncella. Jindy zase vystupuje napříč Čechami i Slovenskem s celou kapelou, kde nechybí ani akordeon nebo saxofon. Proplouvá skrz všemi žánry, ale doma je nejvíc v šansonu. Ne nadarmo se jí přezdívá „nová Hana Hegerová“.
Stejně jako legendární československá šansoniérka se Szidi s lehkostí pohybuje mezi herectvím a zpěvem. Každá její píseň je i příběhem s určitou atmosférou, která donutí posluchače zaslzet, podupávat do rytmu, zasněně se usmívat či se bavit nad nečekanou pointou. Dodnes vydala 9 sólových alb, včetně jednoho vánočního, a její písně zní i na dalších deskách, mj. dua Hapka-Horáček.
Zpěvačka žije na největším říčním ostrově v Evropě, kam ji dovedl sen
České posluchače na sebe Tobias poprvé výrazněji upozornila „odrhovačkou“ Na hotelu v Olomouci, kterou jí na míru napsali právě Michal Horáček a Petr Hapka pro album Strážce plamene. Skladatel Hapka s ní také duet nazpíval a jejich dvojice „skřípavých“ hlasů vyzněla neuvěřitelně podmanivě. Slavné autorské duo H+H na Szidi upozornila její kamarádka Ivana Chýlková, se kterou se mj. potkaly ve filmech Díky za každé nové ráno a Vášnivý polibek, či v pražském Studiu DVA ve Vánoční koledě. Obě si v ní zahrály role duchů Vánoc.
O to větším překvapením pak byl na Horáčkově „dámském“ albu Ohrožený druh něžná Esik az eso, csendesen (Potichu prší), kde Szidi hladila kombinací češtiny a své rodné maďarštiny. Jak sama říká, nejlíp se jí vyjadřuje směsí všech tří jazyků. Ostatně trochu to pochytila od svého dědečka, který kdysi odcházel na vojnu do Olomouce jen se znalostí maďarštiny, aby se vrátil s „dokonalou“ českoslovenštinou, kterou používal při prodeji na svém stánku.
Neuvěřitelný alt zdědila Tobias po své mamince a zajímavý tón hlasu prý měl i její otec. To všechno se propojilo v dokonalý celek, když potkala hudebního skladatele Milana Vyskočániho a především svého dvorního textaře a zároveň životního partnera, scénáristu a režiséra Petera Lipovského.
Spolu s ním našla vysněný ráj na Žitném ostrově nedaleko Bratislavy, ve sto let staré kúrii - venkovském domě obklopeném zahradou a ovocným sadem. Jak Szidi vzpomíná, čekala tehdy jejich syna Jonáše, když se jí o domě několikrát zdálo. Pak ho objevila díky povlávajícím žlutým záclonám a byla v šoku, jak přesně odpovídala skutečnost jejímu snu.
Vyznáním lásky místu, které se stalo jejich novým domovem, byl společně realizovaný film Meruňkový (marhuĺový) ostrov - vůbec první snímek natočený v roce 2011 dnes uznávaným režisérem Peterem Bebjakem. Peter Lipovský ve scénáři vypsal bolest z lásky ženy mezi dvěma muži a Szidi si v něm zahrála hlavní roli.
Pohříchu jednu z mála, většinou totiž dostává spíš role střední či malé velikosti, ale i v nich dovede upoutat, jako když třeba ztvárnila šéfredaktorka v kontroverzním slovenském filmu Sviňa o prorůstání mafie do řízení státu.
Szidi Tobias nafotila snímky pro své nové album Okná dokorán v domě, do kterého ji přivedly vlající žluté záclony
Tvůrčí i soukromý tandem Lipovský - Tobias přetrhla Peterova smrt v roce 2015, kdy mu bylo pouhých 47 let. Zůstal po něm šuplík plný textů a také deník, který později pomohl Szidi pochopit různé fáze jejich vztahu.
Ze šuplíkových textů vzniklo s odstupem 10 let nové album Okná dokorán, které obsahuje 12 pozoruhodných skladeb v češtině, slovenštině i hebrejštině - každou v jiné náladě.
Okná dokorán končí jedním z nejkrásnějších vyznání:
Podaj mi ruku
Ak si na dne
Po búrke slnko
Na nebo spadne
Podaj mi ruku
Budem ti veriť
Že sa dá všetko na dobré zmeniť
...
Podaj mi ruku
Bude jasné
Že iba s tebou
Zlé bude krásne
Szidi zůstala žít v domě a v zahradě, které s manželem přebudovali. Kromě zpěvu se věnuje i své milované keramice a nedávno přidala také roli učitelky. V šamorínské základní škole vyučuje maďarštinu a přiznává, že práce s dětmi jí dává obrovský smysl.
Pro další informace:
