Článek
Ono se není čemu divit, že dřív lidé měli v domácnosti hned několik látkových pytlíků se sušenými bylinkami. Lékárna bývala jen v klášterech pěkný kus cesty, později ve městech, kam to taky nebylo blízko. Nic jiného než si pomoc sami, našim předkům proto většinou nezbývalo.
Chrapot, kašel či astma se léčily hned několika způsoby. Tím ne až tak rozšířeným byla drobná lesní bylinka, připomínající modrou hluchavku (viz úvodní foto).
Zběhovec lesní i jemu podobný (včetně účinků) zběhovec plazivý nejčastěji najdete na okrajích lesů. Jde o nevysokou (cca 20 cm) rostlinku, která kromě zánětu průdušek slouží i ke snižování vysokého krevního tlaku, a navíc i k produkci žluči, zlepšení trávení a zmírňování důsledků tvrdnutí jater.
Mimoto podporuje i látkovou výměnu, což na jaře ocení snad každý, kdo se chce po zimě zase cítit fit. Mladá nať zběhovců se ještě před květem dá použít i do jarního salátu.
Sedmikráska obecná a smetanka lékařská
Na první pohled obyčejný kvítek sedmikrásky obecné, zvané lidově chudobka, patří možná k trochu opomíjeným, ale přitom k mimořádným léčivkám. Své už o tom věděli i staří Egypťané, pro které byla symbolem čistoty a nevinnosti.
Sedmikráska výrazně podporuje přirozenou obranyschopnost organismu a má antioxidační účinky. Když tedy babičky tvrdily dětem, že pokud budou zobat květy chudobek, nezestárnou, svým způsobem měly pravdu. Předčasné stárnutí lidského organismu přímo souvisí právě s oxidací a sedmikráska bohatá na antioxidanty tak funguje jako elixír mládí. Navíc farmaceuticky získaný výtažek z ní účinně pomáhá i při léčbě rakoviny.
Z čerstvě natrhaných sedmikrásek si můžete připravit lehce nahořklý čaj pro očistnou jarní kúru - 1 až 2 lžičky květů přelijeme vařící vodou a po 10 - 15 minutách scedíme. Nálev pijeme čerstvý, oslazený pampeliškovým medem.
Neméně známou, ale také ne úplně doceněnou bylinkou je smetanka lékařská, známá pod lidovým názvem pampeliška. Z jejích květů si lze celkem snadno připravit voňavý med, čerstvé listy milují králíci i morčata a ještě nerozvinutá poupata můžete také využít v jarním salátu.
Ale nejcennější je na pampelišce její silný kořen - zvlášť pro ty, které trápí slinivka, játra či žlučník. Čerstvý kořen obsahuje močopudné látky, které čistí organismus, a navíc obsahuje inulin - přírodní sacharid podporující střevní mikroflóru. Zpozornět by měly u smetanky i ženy, které trápí premenstruační syndrom - i s ním pampeliška pomáhá.
Jen pozor při manipulaci se smetankou - „brání“ se při utržení mléčnou tekutinou, která dělá na kůži i na oblečení tmavě hnědé skvrny, které se dost těžko z látek odstraňují. Proto je lepší vzít si na její sběr zahradní rukavice a být opatrní.
Jitrocel kopinatý
Jitrocel kopinatý je jednou z nejskromnějších bylinek, které u nás rostou - vyraší prakticky všude, i na hromadě kamení. A přitom lze jeho použití v domácí lékárničce vyvažovat doslova zlatem, zvlášť když máte malé děti.
Svěží lístky jitrocele jsou neocenitelným zdrojem pro přípravu domácího sirupu na kašel. Mají v sobě vysokou dávku protizánětlivých látek, díky kterým uvolňují hleny a usnadňují vykašlávání.
Na domácí sirup stačí 100 g čerstvých listů nasbíraných v čistém prostředí - ideálně dál od civilizace. Nasekáme je nadrobno, přidáme 100 ml vychladlé převařené vody a vše rozmixujeme nebo umeleme v mlýnku. Ze vzniklé hmoty vylisujeme šťávu, přefiltrujeme ji, rozpustíme v ní 10 g cukru a svaříme. Poté přelijeme do menších lahviček, které uchováváme v ledničce. Užíváme lžičku, nanejvýš půl lžíce několikrát denně jako prostředek na usnadnění odkašlávání.
Rozrazil rezekvítek
Drobné modře kvetoucí rozrazil rezekvítek zvaný lidově bouřka či hromničník mají poetický latinský název - veronica.
Celkem běžná nízká rostlinka (cca do 10 cm), kterou potkáte prakticky všude, má tu výhodu, že ji můžete konzumovat přímo čerstvou. Zvlášť, pokud vás trápí zvýšený cholesterol nebo astma.
Proti cholesterolu můžete popíjet i čaj, který si připravíte ze směsi čerstvého rozrazilu, natě z kopřivy a očištěného pampeliškového kořenu. Stačí je přelít horkou vodou, nechat 15 minut louhovat, a pak popíjet.
Kopřiva dvoudomá
Když už jsme u kopřivy dvoudomé, ta toho umí mnohem víc než jen člověka popálit. Kromě toho, že snižuje hladinu cukru v krvi, což ocení především cukrovkáři, si poradí i se zánětem močového měchýře, menstruačními křečemi i zvětšenou prostatou.
Jen toho ještě mnohem víc, jen byste měli dbát na fakt, že kopřivovou nať je třeba sbírat do půlky května, kdy má v sobě nejvíc prospěšných látek.
Pro sběr si vždy vyberte čisté prostředí. Ostatně, to platí o všech bylinkách, které se rozhodnete sbírat. Vyplatí se udělat si za nimi výlet dál do přírody, než se spolehnout na okolí silnic či lidských příbytků.
Hluchavka bílá
Podobná kopřivě, ale přitom úplně jiná - a hlavně nepálivá - je hluchavka bílá. Prozradí ji drobné bílé květy ukryté pod listy.
Hluchavka je „kamarádka“ žen všeho věku, protože kromě menstruační nepravidelnosti pomáhá i při zánětu vaječníků, posiluje dělohu a zmírňuje projevy klimakteria. Navíc přináší klidnější spánek a pomáhá s nemocemi močových cest.
Hluchavka se používá nejen ve formě nálevu z květů, ale z celých rostlinek si můžete připravit i koupel, která prospěje, pokud vás trápí hemeroidy či trhlinky kolem konečníku.
Šťovík kyselý
A na závěr ještě něco pro chuť. Schválně - už jste někdy ochutnali čerstvý šťovík a ověřili si, jak je kyselý?
Právě teď máte příležitost - mladé rostlinky ještě před květem se poznají podle charakteristických úzkých listů, které v sobě mají bohatství kyseliny šťavelové, vitamínů A, C a B1 a minerálů. Jen by se to s ním nemělo přehánět, zvlášť pokud kojíte nebo trpíte na ledvinové kameny.
Typická chuť se vytrácí, pokud začne šťovík nakvétat, ale to už si na něm pro změnu pochutnávají housenky celé řady motýlů. Až půjdete kolem šťovíkových stvolů v létě, určitě u nich bude kroužit třeba celé hejno ohniváčků.
