Článek
Před několika dny pozvali Kateřinu Tučkovou na zbořeniště za Hlavním nádražím odborníci z brněnské firmy Archaia, kteří tu provádí záchranný archeologický výzkum, než nad zbytky Offermannky začnou růst nové budovy.
Není to ostatně poprvé, kdy bývalá továrna zmizí z povrchu. Kdysi slavnou výrobnu vojenského sukna, kam Karl Offermann pořídil v polovině 19. století první mechanické tkalcovské stavy na Moravě, už jednou překryla výstavba v 80. letech minulého století.
Pohled na Dornych v roce 1906, v pozadí komín Offermanovy továrny
Nebýt na začátku podnikatelského neúspěchu Johanna Leopolda Köffillera, který jako první založil v Brně manufakturu na látky a pozval sem odborníky z Porýní, asi by bratry Offermannovy ani nenapadlo, aby se stěhovali kamsi na Moravu. Naštěstí je pád manufaktury neodradil a pustili se s dalšími do vlastního podnikání. Měli odvahu zkoušet nové postupy, a to se vyplatilo jim i jejich potomkům.
Ne náhodou se z vojenské pevnosti kdesi před Vídní stala během jednoho století uznávaná textilácká velmoc, kde prosperovala jedna továrna vedle druhé, a jejich zboží konkurovalo proslulým anglickým látkám. K rozmachu přispělo i zavedení železnice z Vídně v roce 1839.
Pozůstatky Offermanovy továrny
První Offermanova přádelna se čtyřmi stavy se rozběhla v domě U velkého střevíce už v roce 1786. Uběhlo pár let a prostory přestaly stačit. Proto byl dům stržen a na jeho místě vznikl základ regulérní továrny, kde už v roce 1791 pracovalo na 1.300 dělníků.
Offermannovi si u ní postavili i honosnou vilu, ale ta časem také musela ustoupit rozšiřování provozu, včetně kotelny parního stroje, který tu poprvé zabafal v roce 1851. I ten si Offermannovi pořídili jako první a díky němu se vzdálili svým konkurentům co do rychlosti i kvality dodávek. Při archeologickém průzkumu teď byly objeveny některé z jeho částí, které poputují do brněnského Technického muzea.
Offermanku roky skrývalo parkoviště a obchodní dům za Hlavním nádražím
Offermannovi byli štědrými mecenáši města, založili experimentální ovocný sad, kde se školní žáci učili třeba roubovat, přispěli k úpravám parku Lužánky i Denisových sadů, přispívali na zdejší protestantskou obec.
Theodor von Offermann stál v roce 1869 u zavedení první koněspřežné hromadné dopravy, která jezdila mezi dnešním Moravským náměstím a Královým Polem. Jeho zásluhou vzniklo i Moravské průmyslové muzeum na dnešní Husově ulici.
Postupně, jak se dopředu dostávaly další rodiny převážně židovského původu (Löw-Beerovi, Stiassni, Tugendhatovi, Weinbergerovi a další), docházel Offermannce dech a ustupuje ze své největší slávy, kdy se její zboží prodávalo nejen po Evropě, ale vozilo se i do Egypta nebo do Ameriky. V roce 1928 skončila v insolvenci, budovy byly přičleněny k sousední Vlněně.
Zbytky Offermannky jsou zatím ještě dobře viditelné ze 4. nástupiště Hlavního nádraží
Na konci 2. světové války byly silně poškozeny bombardováním, a proto se počátkem 50. let rozhodlo o jejich asanaci. Na místě měl vzniknout velkolepý projekt několika prodejních domů, z nichž byl realizován jen Prior v brutalistním stylu, který šel koncem loňského roku k zemi.
Díky tomu se dostala část Offermanovy továrny opět na chvíli na světlo, ale naposledy. Po dokončení záchranného archeologického průzkumu vyroste na místě nová čtvrť, kde by podle developera měla být minulost místa připomenuta zatím nespecifikovaným uměleckým projektem.
Bývalý obchodní dům, který vyrostl v 80. letech na místě Offermannovy továrny
Poslední ranou osudu pro zchudlou rodinu Offermanových byl divoký odsun Němců z Brna, ke kterému došlo 30. května 1945. Tam stopy po jejích členech mizí.
Jméno Offermann už nenajdete ani na Ústředním brněnském hřbitově, jejich rodinný hrob zanikl, když za něj nikdo dál nezaplatil. Ostatně i to je osud řady německých hrobů, které jsou postupně nahrazovány českými.
Pro další informace:
