Článek
Obě dámy platily za sexsymboly, ale dokázaly překročit kategorii „pěkné tvářičky na plátně“ a ve jménu svých rolí jsou proměnlivé jako chameleon. Vždy dokážou znovu překvapit, včetně smyslu pro humor - jen o italské krásce už to bohužel platí jen v minulém čase.
Nejhlubší oči orámované výraznými černými linkami a nejhlubší výstřih - to byl "vývozní artikl hned tří dam, které spolu na přelomu 50. a 60. let soupeřily v Itálii o zájem režisérů a pomohly dostat do světa povědomí o moderním italském filmu. Všechny - Claudia, Sophia Loren i Gina Lollobrigida byly ale vedle o generaci starší hvězdy Anny Magniany zprvu brány pouze jako půvabné doplňky mužských kolegů. Ostatně, cestu ke kariéře jim umetlo dobré umístění v soutěžích miss.
Claude Joséphine Rose Cardinale měla cestu nejdelší, ale startovní podmínky možná o chloupek lepší, než její souputnice. Rodačka z Tunisu, kam její rodina přesídlila ze Sicílie, totiž kromě mateřštiny ovládala plynně také francouzštinu, což jí otevřelo dveře na další filmový trh. Ve Francii se etablovala jako nejen půvabná, ale i smyslem pro humor obdařená herečka, která zvládla sekundovat i rtuťovitému Jean-Paul Belmondovi nebo sošnému Alainu Delonovi a rozhodně vedle nich nezapadla.
Na dívku, která vlastně ani herečkou být nechtěla a v první roli musela tajit své těhotenství, měla velký vliv rodina s dominantními ženskými postavami. Když zjistila, že čeká dítě, nebylo jí ještě dvacet a navíc byla svobodná, což by ji ve stále ještě bigotní Itálii rovnou odsoudilo k zatracení.
Proto přijala rozhodnutí své matky, aby odjela tajně porodit do Paříže, novorozeně jí svěřila a svého syna vydávala za vlastního bratra. Pravdu se veřejnost dozvěděla až mnohem později, když už byla Claudia „nesestřelitelná“ díky ikonickým rolím v Gepardovi, 8 1/2, Rocco a jeho bratři nebo Cartouche.
Pomocí kontaktů filmového producenta Franca Cristaldiho, svého prvního manžela, se jí otevřela příležitost dostat se do Hollywoodu. Pravda, spíš než o herectví šlo v Růžovém panterovi hlavně o to, aby vedle Petera Sellerse uplatnila své fyzické přednosti v roli indické princezny.
Claudii pojilo s Alainem Delonem přátelství od dob, kdy se oba jako mladí herci setkali při natáčení legendárního Geparda
Skutečnou roli s charakterem si ale vychutnala až v neobvykle dlouhém (175 minut) westernu Tenkrát na Západě, kde ji režisér Sergio Leone obsadil do role bývalé prostitutky Jill, které místní čachry s pozemky připraví o možnost začít znovu a počestně.
Sen o spolupráci se svým idolem - francouzskou herečkou Bridgitte Bardot - si splnila rolí v Petrolejářkách, jedné z evropských ozvěn westernu, které se na přelomu 60. a 70. let natáčely ve Španělsku jako na běžícím pásu.
Postupně se ale její přístup k rolím měnil. Přispěl k tomu rozpad pracovního i osobního vztahu s Cristaldim, kdy se Claudia postavila na vlastní nohy a začala sama rozhodovat nejen co bude hrát, ale hlavně, jak při tom bude vypadat. Proto se během 70. let přehrála do charakterních postav. Vědoma si svého vlivu ve veřejném prostoru, zasadila se o nové vnímání nemanželského mateřství či rozvodu v Itálii.
Kromě hraní se ale zapojila i do řady charitativních programů, mj. byla ambasadorkou UNESCO pro důstojné postavení žen. Své aktivity směřovala k rodnému Tunisku, kam se sice vracela, ale trvale už v něm nikdy nežila.
Ačkoliv ona sama odešla v úctyhodném věku 87 let, na filmovém plátně zůstane nesmrtelnou. Po předloňském odchodu Giny Lollobrigidy a dnešním Claudie Cardinale tak už zůstává z italského triumvirátu mezi námi jen poslední - Sophia Lorenová.
Pro další informace:
