Článek
Rodák ze skotského Edinburghu, kde přišel na svět v roce 1930, přitom neměl nijak lehký start do života a už vůbec nic nenaznačovalo, že by ho měli jednou znát a mít rádi všude.
Otec řídil náklaďák, maminka byla uklízečka a malý Sean se brzy musel sám pustit do přivýdělku - rozvážel mléko coby „milkboy“. Škola ho nijak zvlášť nebavila, a tak se už v šestnácti letech přihlásil ke službě v Královském námořnictvu.
Slibně se rozjíždějící kariéru mu ale překazily zdravotní obtíže, kvůli kterým byl z armády vyřazen. Kromě zážitků mu službu u námořnictva připomínala i dvě tetování, z nichž jedno až do konce života hlásalo „Scotland Forever“ (Skotsko navěky).
Poté se snažil uchytit v různých zaměstnáních - dělal plavčíka, díky své urostlé, 188 cm vysoké a vypracované postavě stál jako model studentům malířství, a dokonce se jeden čas živil i jako leštič rakví.
Záliba v posilování ho přivedla k úvahám o modelingu a herectví. Zkusil to a uchytil se v menších roličkách nebo jako statista v divadle. Postupně se jeho herecké portfolio rozšiřovalo, až přišel zlom ve formě role tajného agenta Jejího veličenstva s povolením zabíjet - Jamese Bonda 007.
V době natáčení první bondovky Dr. No už bylo Connerymu dvaatřicet let, na temeni mu řídly vlasy, takže během natáčení musel nosit poloparuku, a rozhodně si od role až tak moc nesliboval. Pokud se vám zdá, že svého prvního Bonda měl tak trochu „na háku“, nemýlíte se.
Jenže stal se zázrak a z Bonda se stala kultovní záležitost. Krásné dívky, rychlá auta, exotické destinace a hlavně lehce cynický agent, který vždy a ze všeho vyvázne, aby svým protivníkům ukázal, že Británie vítězí, to bylo poselství, které poválečné ostrovní království potřebovalo. Přicházelo v té době o své výsostné postavení světové supervelmoci a tak chňaplo po novém symbolu, byť byl z říše pohádek pro dospělé.
Jak stoupal počet natočených dílů (nakonec jich Connery natočil celkem 6 + 1, který do oficiální řady Bondovek nepatří), stoupal jeho honorář, ale i frustrace, že už bude do smrti „zaškatulkovaný“.
Těsně po čtyřicítce se proto vzbouřil, se skřípěním zubů dokončil ještě roztočené Diamanty jsou věčné, kde ho prý měla udržet jen jeho nová přítelkyně Jill St. John a vysoká pokuta, pokud by z natáčení odešel, a pak se vrhl na nové výzvy.
Ačkoliv mu nikdo nepředvídal hvězdnou kariéru, opak byl pravdou. Legendární Vražda v Orient Expressu (1974), dojemný Robin a Mariana s Audrey Hepburnovou, mysteriózní Jméno růže, Neúplatní, za které získal svého jediného Oscara, famózní herecký koncert s Harrisonem Fordem v Indiana Jonesovi a Poslední křížové výpravě, dobrodružný Highlander nebo smyslná Past, ve které „objevil“ Catherine-Zeta Jonesovou pro filmový svět, to jsou jen některé z desítek filmů, které během svého života Sean Connery natočil.
Za své umění byl v roce 2000 povýšen královnou Alžbětou II. do šlechtického stavu a ke svému jménu mohl hrdě přidat titul Sir. Nikdy se ale netajil tím, že by nejraději viděl svoje rodné Skotsko svobodné.
S postupujícím věkem a horšícím se zdravotním stavem Connery celou řadu zajímavých nabídek odmítl - mj. se neobjevil jako čaroděj Gandalf v Pánovi prstenů, ani jako Albus Brumbál v sérii o Harry Potterovi.
Conneryho oficiálně posledním filmem se stala spíš béčková Liga výjimečných, kterou natáčel v roce 2002 v Praze. Když v ateliérech část kulis smetly srpnové povodně, rozhodl se vzdát procent ze své mzdy na opravu kulis. Mimoto se o rok později zasadil o uspořádání světové premiéry filmu v Praze. Výtěžek z akce měl být předán na pomoc postiženým povodněmi.
Závěr svého života trávil Sir Sean Connery ve španělské Marbelle, kde měl dost času a příležitostí na svůj milovaný golf. Zemřel 31. 10. 2020.
