Článek
Z jeho generace muselo odejít mnoho mladých herců z „placu“ kvůli problémům s alkoholem nebo s drogami. Někdo definitivně, jiní měli šanci se po odvykací léčbě zase vrátit.
Asi nejilustrativnějším případem je herečka Drew Barrymore, která toho od sladké malé holčičky z ET mimozemšťan dokázala do 18 let propařit poměrně hodně, ale zvládla se do Hollywoodu vrátit a stát se uznávanou herečkou, producentkou i režisérkou. Pomohlo jí paradoxně to, že se mezi filmovými studii pohybovala odmalička, znala kašírované prostředí a u filmu díky své slavné rodině prakticky vyrostla.
To rodina Alfreda Almeye (občanské jméno Jaye Davidsona) neměla se světem stříbrného plátna nic společného. Jeho anglická matka se seznámila s mladíkem z Ghany ve slunné Kalifornii během „květinového“ konce 60. let minulého století. Chlapec, který se jim v březnu 1968 narodil, dostal do vínku až nadpozemskou krásu.
Když byly Alfredovi dva roky, přesunula se rodina do anglického Hertfordshire. Jejich novým domovem se stalo městečko Borehamwood o necelých 40.000 obyvatelích, ani ne půl hodiny od Londýna. Snad nejzajímavější je tím, že tu sídlí filmová a televizní studia Elstree. Kromě natočení prvního britského zvukového filmu tu vznikly mj. Star Wars, 2001:Vesmírná odysea, horor Osvícení, části snímků s Indiana Jonesem, ale také slavné obrazové ztvárnění Bohemian Rhapsody rockové skupiny Queen.
Možná to malého Alfréda inspirovalo, že by se časem mohl pokusit sám o filmové herectví. Zvlášť poté, kdy si prošel coby dospívající mladík s něžnou tváří a nemužsky působícím tělem tvrdou šikanou od svých vrstevníků. I to jej vedlo k rozhodnutí odejít už v 16 letech ze školy. Nejprve se snažil protloukat, jak se dalo, často se nechal najímat na manuální práce v továrnách a dokonce i v docích. Tehdy také zjistil, že jsou mu bližší muži než ženy.
Později se odhodlal vyzkoušet štěstí v modelingu, kde se mu díky nevyhraněné kráse a dlouhým vlasům podařilo získat zakázky na focení a předvádění jak pánské, tak i dámské módy.
V té době také začal používat neutrální jméno Jaye Davidson. „Osudnou“ se mu stala dotočná filmu Edvard II., kde si jej na baru všiml režisér Derek Jarman. Na jeho doporučení dostal Jaye pozvánku na konkurz pro film Hra na pláč (Crying Game) režiséra Neila Jordana.
Jaye přesně splňoval představu o roli Dil, lásce anglického vojáka, který padne do zajetí IRA a nešťastnou náhodou přijde o život. Předtím ale vypráví svému hlídači Fergusovi o svém citu, takže když se pak dotyčný vydá skrýt do Londýna, rozhodne se Dil najít. V momentě, kdy se setkají, se katolík Fergus hluboce zamiluje, jenže láska k Dil má dost podstatný háček, který se nakonec ve světle chystaného atentátu ukáže jako naprosto malicherná starost.
Poselstvím filmu bylo, že pokud někoho opravdu a hluboce milujete, je celkem jedno, jak ho příroda stvořila. Hra na pláč je dodnes film, který nezestárl ani o minutu, a vidět ho i po letech je divácký zážitek.
Ačkoliv šlo v Davidsonově kariéře o první roli, zhostil se jí s takovou přesvědčivostí, že byl nominován jak na cenu BAFTA, tak i na Oscara a zároveň byl označován za nejslibnější vycházející hvězdu.
Vypadalo to, že Jaye bude mít do světa stříbrného plátna dveře široce otevřené, ale jemu už se před kameru moc vracet nechtělo. Když přišla nabídka na postavu Ra v kultovním sci-fi filmu Hvězdná brána, nevyjádřil se přímo, ale řekl si o pro nováčka neslýchaný honorář 1.000.000 dolarů. Ke svému překvapení ho dostal.
Natáčení ale bylo zdlouhavé a úmorné, vyžadovalo náročná líčení a maskování a pro Jaye znamenalo definitivní přesvědčení, že hercem být už nechce. Na rozdíl od britského filmového světa mu přišel Hollywood příliš postavený na přetvářce. Navíc jej neustále a všude pronásledovali paparazzi, aby zjistili, jak je to s jeho sexuální orientací a zda má partnera či partnerku.
Na plátně byste to nepoznali, jeho výkon v roli faraona/mimozemšťana je stejně přesvědčivý, jako byl ten ve Hře na pláč, ale dodnes jeho kolegové vzpomínají, jak po své poslední scéně doslova zuřivě strhal kostým a odešel, aby už se k filmovým rolím nikdy nevrátil.
Jeho světem se stala spolupráce s nejlepšími módními návrháři a fotografy a snímky neuchopitelné krásy vycházející na stránkách Elle, Vogue či Rolling Stone jsou dodnes jedněmi z nejlepších, které tu byly otištěny.
Jak postupně s léty zakázek ubývalo, zaměřil se Jaye na profesi módního stylisty, kde konečně mohl naplno ukázat svou vlastní kreativitu a využít bohaté zkušenosti, které v módní branži nasbíral.
Až po letech vystoupil veřejně s tím, jak byl celý mediální hon na jeho osobu pro něj psychicky náročný a odtajnil své vztahové preference. V roce 2017 se oženil se svým partnerem Thomasem Clarkem, se kterým žije střídavě v Anglii i v Americe.
Mimochodem, dnes už by nikoho svou vizáží nespletl. Jeho postava má mužnější tvary, vlasy má krátké a nosí brýle se silnými, maskulinně působícími obroučkami. Přesto zůstane pro celou jednu filmovou generaci nezkarikovaně půvabnou osobností, bez ohledu na to, zda vypadal jako muž nebo jako žena.
Pro další informace:
