Článek
„Anče, Kubo, hajnej,“ pořvává v nejpopulárnějším večerníčkovém seriálu Krkonošské pohádky (1974) | ČSFD.cz (csfd.cz) Trautenberg, který byl pojmenován podle skutečného šlechtického rodu vlastnícího statky i v Podkrkonoší Heraldika.eu - Navrhování nejen městských a obecních symbolů, erbů, znaků či vlajek (drozd.info). Děti se přirozeně a „zvesela“ pomocí pohádky učily, že tomu „zlému“ šlechtici je třeba dát pokaždé za vyučenou, nebrat ho vážně, a ještě si z něj dělat legraci.
Proto, když se po roce 1989 ozvali původní majitelé památkových objektů, ale i půdy a lesů, bylo většině v té době dospívající nebo už dospělé populace jasné, že „ti Trautenberkové nemají na nic nárok“. Často se odkazovalo na Benešovy dekrety, které se ale na řadu případů vůbec nevztahovaly, protože majetek byl vyvlastněn „ve jménu lidu“ i českým rodům a bez souvislosti s druhou světovou válkou. Ostatně, speciální zákon Lex Schwarzenberg je jasným příkladem, jak stát ukradl to, na co neměl nárok PD_1_17_s15-26.pdf (ustrcr.cz)
Nebyla to první snaha o okleštění práv šlechty na našem území. K té přistoupila vláda ani ne dva měsíce po vzniku Československé republiky zrušením šlechtických titulů. Den, kdy první republika zrušila šlechtu: Přišli o tituly, řády, nezlomilo je to - Deník.cz (denik.cz)
Vzápětí následoval další zásah v podobě pozemkové reformy, s níž se začalo vyvlastňovat a dělit ve velkém. Nešlo ani tak o narovnání bývalé nespravedlnosti, jako spíš příprava na novou politickou realitu. Pozemková reforma v Československu – Wikipedie (wikipedia.org) nebo Český rozhlas (archiv - Michal Stehlík: Pozemková reforma první republiky)
Ranou do vazu většiny fungujících šlechtických majetků pak bylo poválečné vyrovnání a samozřejmě i druhá pozemková reforma, kde s nadsázkou řečeno nezůstalo nikomu nic. PD_1_17_s03-14.pdf (ustrcr.cz) Což se ostatně během pár let aplikovalo i u samostatně pracujících sedláků 6/40 Akce Kulak - Tajné akce StB | Česká televize (ceskatelevize.cz)
O tom, jak zdlouhavě se ukradený majetek vracel třeba právě u Schwarzenbergů, kdy část byla vydána pouze Orlické větvi, a to ještě ve stavu, kdy většina lesů byla vykácená, zatímco toho, který náležel větvi Hlubocko-krumlovské si dodnes užívají jiní, psal nedávno obsáhle Seznam. Kmotři, stínový premiér i senátor. Kdo všechno má schwarzenberský majetek - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)
Ale zpátky k titulům. Jejich význam se v průběhu času lehce měnil, ale základní řada zůstávala víceméně stejná. Jen jeden stupínek po králi byli arcivévodové a vévodové, po nich následovala knížata, hrabata a svobodní páni neboli baroni. K nižší šlechtě pak patřili rytíři, zemané a vladykové. Samostatnou kategorií byly panovnické tituly - kromě českého krále u nás i markrabě moravský a slezský kníže, které povětšinou také patřily ke královskému titulu.
Velkou práci na seznámení s historií naší šlechty a navázání zpřetrhaných nitek vnímání její práce udělala Česká televize svou sérií Modrá krev - iVysílání | Česká televize (ceskatelevize.cz), která už ve 20 dílech představila nejznámější rody a jejich současné potomky. Snad se i díky nim podaří z lidské paměti konečně vymazat „trautmberkovské“ vnímání, jak se jej do ní pokoušeli dostat komunisté.
Více informací najdete na Šlechtická hierarchie | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii (novanobilitas.eu)
