Článek
Před rokem 1989 měl každý okresní výbor KSČ svůj tiskový orgán - od různých Pravd, Předvojů, Průbojů až po Stráže míru či Jiskry. S pádem komunistického režimu se jich postupně začali jejich bývalí chlebodárci zbavovat. Svou příležitost vycítil pasovský vydavatelský dům Passau Neue Presse, který postupně začal skupovat jednotlivé týdeníky a deníky, dávat jim společnou fazonu Deníku, kdy menší část novin byla zaměřena na celostátní a zahraniční zprávy, další díl patřil celému kraji a poslední výhradně zpravodajství z okresu. Tomu odpovídala i početná redakce, která - včetně fotografů, kultury, editorů a sporťáků čítala od 7 (okres) až do 25 (kraj) lidí.
Postupně přibyly i barevné magazíny, jak se modernizovalo celé nakladatelství. Velkou zásluhu na tom, že „pasovští“ postupně získali několik desítek českých a moravských novin, měl tehdy mj. fotbalový podnikatel Vlastimil Košťál.
Českým čtenářům se sice moc nezdálo, že „jejich“ noviny končí v „německých“ rukách a báli se vlivu na obsah, ale pasovští brali celý podnik spíš jako podnikatelskou příležitost a hlavní tlak nebyl ani tak na obsah, jako na ekonomickou návratnost. Aneb jak kdysi před elévy pronesl jeden reklamní manažer, když se bouřili, že na poslední chvíli musí vyhodit článek ve prospěch nového inzerátu: „Uvědomte si, že jen píšete obal na reklamu!“
Po roce 1995 přišla do krajů silná konkurence v podobě vzniku regionálních redakcí Mladé fronty Dnes, která často přetáhla řadu zkušených „deníkářů“. V regionech tak vznikla celkem prospěšná konkurence, ovšem stávalo se, že když námět neprošel v jedné redakci, ta ho „přepustila“ druhé, o lokálním rozhlasu či televizi ani nemluvě. Bylo ale spíš otázkou prestiže přijít s tématem jako první.
Sláva regionálního tisku začala padat s masivnějším nástupem internetu na začátku nového století. Ránu do vazu regionálním redakcím ve svém vydavatelství MAFRA zasadil po roce 2013 Andrej Babiš, který ve jménu zefektivnění vsadil na každodenní vklad barevných magazínů na úkor širšího místního zpravodajství.
Ani Deník na tom není o moc lépe, i ten už je jen stínem někdejší filozofie psát o tom, co se děje „u nás za plotem“ víc, než o tom, co přichází z Prahy. Poslední kapkou byl v roce 2015 prodej do rukou společnosti Penta.
A tak se o regiony teď zajímají spíš místní nadšenci na svých blozích, než aby existoval ucelený koncept nahlížení „pod prsty“ místním politikům a sledování jejich vazeb na byznys, dotace atp.
Čestnou výjimkou je v posledních měsících mladá novinářka Zdislava (Zdíša) Pokorná z Deníku N. Ta na sebe poprvé upozornila v roce 2023 během mapování schůzek na Pražském hradě, kdy týdny den co den sledovala, kdo přichází do kanceláří prezidenta Miloše Zemana v době jeho nepřítomnosti na Hradčanech. Dotyční z politiky a byznysu totiž mířili spíš než za ním, tak za „hradními pány“ Vratislavem Mynářem a Martinem Nejedlým.
K jejím úspěšným investikacím patří i odhalení „bitcoinové kauzy“ ministra Pavla Blažka či případ smazaných rasistických statusů novopečeného poslance Filipa Turka. Už v té době se čím dál častěji stávala cílem nechutných útoků haterů, které po dohodě s právníky nekompromisně nahlašuje k prošetření Policii ČR.
Drobná blondýnka, která je za svou práci oceněna mj. „novinářskou křepelkou“ pro nadějné žurnalisty do 33 let, vítězstvím v letošní anketě Novinář roku, a uvažovalo se o ní i při návrzích na státní vyznamenání, se před časem svěřila, že jí hrozilo z intenzivní práce, kterou chce odvádět pokaždé na 100%, naprosté vyhoření.
Proto si naordinovala vyrazit z Prahy do regionů, aby se porozhlédla po nových tématech, které se týkají na první pohled konkrétních oblastí, ale na ten druhý mají mnohem větší přesah. Díky tomu začala vznikat její „Mapa vlivu“ osob, které ať už otevřeně nebo zákulisně tahají za nitky ve společnostech, obcích a nakonec v celé zemi.
Prvním takovým výstupem se stala série článků o vlivu miliardáře Pavla Tykače na sever Čech, kde působí nejen v oblasti těžby uhlí a měl by teď sanovat škody v krajině, které v jejím důsledku vznikly, ale vybral si je i pro své další podnikatelské plány. Své projekty tu má i jeho manželka Ivana Tykač, o které se uvažovalo v souvislosti s příští volbou prezidenta.
Výsledkem intenzivní dlouhodobé investikace je pozoruhodná podcastová série Tykačův svět, která se chvílemi poslouchá jako napínavá detektivka říznutá sociálním románem.
Bylo by skvělé, kdyby se našlo víc „Zdíš“, které a kteří by vrátili poctivou novinařinu i mimo hlavní centra dění. Ono když se dobře rozhlédnete, všude je o čem psát.
Pro další informace:
https://podcasty.seznam.cz/podcast/tykacuv-svet/nova-podcastova-serie-zdislavy-pokorne-tykacuv-svet-604785
https://de.wikipedia.org/wiki/Passauer_Neue_Presse
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdislava_Pokorn%C3%A1
