Článek
Brno má tu výhodu, že většina větrů, která se přes něj prohání, vane od severu k jihu. Šikovně toho využili i zakladatelé zdejšího průmyslu, když během 18., a zejména pak 19. století stavěli své výrobny „po větru“ na jižním okraji města. Díky tomu odcházela většina kouře i pachů spojených s výrobou látek mimo lidská obydlí do polí.
Lokalita na jih pod Hlavního nádraží, kde dřív stály textilky, se už několik let mění na moderní čtvrť, která bude navazovat na nové nádraží (na snímku staveniště v místě bývalého Prioru na Dornychu)
Svůj podíl na tom měla i lokace železničního nádraží, jímž se v roce 1839 propojilo Brno se sídelní Vídní, a dál s celým světem.
Výrobky místních textilek se tak mohly vydat nejen do Evropy, ale i do Ameriky či Asie, a po právu zajistily městu pověst „moravského Manchesteru“.
Neplatilo to ale 100%. Zvlášť ve druhé polovině 20. století vznikaly výrobní závody i v jiných lokalitách. Třeba farmaceutická a chemická Lachema měla rozlehlý areál na severu města v části Mokrá Hora, slavná Zbrojovka ve východních Zábrdovicích a Zetor také na východě, ale pro změnu v Líšni.
Bezpečná cyklostezka pro malé i velké
Jih Brna se totiž ukázal jako mírně řečeno rizikový co do velké vody. Vzhledem k tomu, že se těsně pod Brnem slévají v rovinaté oblasti dvě řeky - Svratka a Svitava - a navíc je tu kousek od soutoku v Modřicích i hlavní čistírna odpadních vod, rozhodlo město už před desítkami let, že by tu měl kolem nich zůstat volný prostor.
Jak se proměňoval charakter jihomoravské metropole z průmyslového na moderní technologické centrum s vysokými školami a koncentrací mladých rodin, objevila se i větší poptávka po aktivním trávení volného času. Právě jemu je primárně zasvěcena jižní část města kolem obou řek.
První brněnský biotop
Nejenže tu kolem vody vedou cyklostezky až do centra, které s oblibou využívají kromě cyklistů, koloběžkářů i pěší a bruslaři s kolečky místo nožů, ale nejdete tu celou řadu dalších sportovišť - od dvou lezeckých stěn (Komec a Olympia park), přes hřiště a kurty na míčové sporty, halu na badminton či tréninkového střediska baseballu.
Nechybí ani volně přístupný pumptrack, skatepark nebo venkovní posilovna. Samostatnou kapitolou jsou dětská hřiště, kterých na trase z centra do Modřic napočítáte hned několik a to v různých stylech. Což je skvělá motivace při výletě s malými cyklisty, aby si rodina mohla cestu proložit zábavnými zastávkami.
Jedním z řady dětských atrakcí po cestě je i hřiště na soutoku Svratky se Svitavským náhonem
Navíc můžete cestou obdivovat i silniční a železniční mosty - viadukty, pod kterými cyklostezky vedou a dočasně i zbytky železniční vlečky, která spojovala Dolní nádraží s Brněnským výstavištěm.
Odvrácenou stranou je všudypřítomné čmárání sprejerů, které hyzdí nejednu zeď či plot v okolí, případně některé „pelechy“, které tu po sobě mezi stromy či právě pod mosty nechávají bezdomovci rozložené i během dne.
Na cestě z centra podcházíte i pod železničními viadukty
Své kouzlo mají řeky i pro rybáře, kteří se realizují na jejích březích, aniž by je rušil provoz na přilehlých cyklostezkách. Z vody, která je poměrně bohatá na ryby všeho druhu, v klidu vytahují jeden úlovek za druhým.
Pro milovníky koupání pro změnu slouží už deset let první brněnský biotop, kde se dá plavat i nad maximální hloubkou 3 metry. Pokud čekáte křišťálově průzračnou vodu, budete zklamaní. Zdejší čištění nepoužívá žádnou chemii, ale jen sílu přírody, takže si chvílemi můžete připadat, že se osvěžujete opravdu v rybníku.
Svratka je oblíbenou řekou rybářů, takhle se loví jen pár metrů od cyklostezky
Aby byl i jih města chráněný před velkou vodou, probíhají v posledních letech úpravy koryt obou řek. Svratka už má za sebou I. fázi spojenou s náplavkou v lokalitě Poříčí a chystají se další etapy, které tentokrát zesílí bezpečnost před záplavami v lokalitách Trnitá a Zbrojovka.
Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by být hotovo do roku 2030. Díky tomu by se z přímého ohrožení mohlo dostat až 10 km2, a to už je pořádný kus jihu Brna.
Pro další informace:
