Článek
Ať už vyrazíte do Rakoveckého údolí na bledule nebo dáte přednost něžným sněženkám, které v těchto dnech kvetou ve velkém mezi Ochozí u Brna a rozcestím pod jeskyní Pekárna, rozhodně nebudete výletem zklamaní.
Procházka kolem Ochozského potoka
Pokud zvolíte trasu od Ochozi, napojíte se na pěšinu vedoucí kolem vloni zprovozněného biotopu V Luhu a pokračujete po rovině cca 2 kilometry. Během nich objedete Lysou horu a minete i krátkou průchozí jeskyni Švédův stůl, která je v protějším svahu.
Své jméno dostala podle 4×4 m velkého balvanu, který podle dřívějších pamětníků ležel přímo před jejím vchodem. Dnes už jsou z něj patrné jen jeho úlomky.
Lidová pověst praví, že se jednalo o stůl, u něhož zasedli švédští vojáci, kteří se při obléhání Brna vydali rekvírovat do okolních vsí cokoliv k jídlu. Aby se ale nemuseli dělit s ostatními, snažili se většinu zásob sníst sami a k tomu si vybrali právě místo skryté většině procházejících.
Sněženkové pole - detail
Zda se to skutečně stalo, to už se nejspíš nedozvíme, každopádně máme důkazy o mnohem starších obyvatelích jeskyně. Když se tu totiž uskutečnil během 50. a 60. let minulého století archeologický průzkum, našly se kromě kostí jeskynního medvěda a šakala i fragmenty lebky neandrtálského člověka či úlomky jeho pazourkových nástrojů.
Ovšem co tehdy uniklo a na světlo světa se to dostalo až letos, je cca 15 000 let stará rytina hlavy a krku koně na vápencovém bloku, který byl dřív součástí stěny jeskyně.
Sněženkové pole pod Švédovým stolem - celkový pohled
Jedná se o unikátní důkaz jeskynního umění odpovídající svým významem třeba slavným malbám z francouzské jeskyně Lescaux či španělské Altamiry, který se podařilo odhalit vlastně úplnou náhodou.
Možná to nebude poslední objev ze Švédova stolu. Vědci z Akademie věd totiž plánují pokračovat v průzkumu i v dalších letech.
Kamenné bloky lemující cestu k Ochozské jeskyni
Jeskynního medvěda už tu naštěstí nepotkáte, ale možná se vám poštěstí a z dálky třeba zahlédnete vlky, kteří se do Moravského Krasu před asi dvěma lety vrátili. Zatím si užívají soukromí a nebýt fotopasti, která jednoho z nich zachytila, ani by o nich ještě lidé na 100% nevěděli. Teď je už ovšem jejich přítomnost potvrzená.
Uvidíme, zda se jim podaří se tu i rozmnožit a založit regulérní smečku. Bylo by to třeba, zvlášť, když v posledních letech i v Moravském Krasu rapidně vzrůstá populace černé zvěře, která si troufá čím dál blíž k lidským obydlím.
Pokud by se „lékařům lesa“, jak se vlkům přezdívá, podařilo jejich stavy trochu snížit, patřil by jim za to velký vděk všech, kterým divočáci ničí pole i louky.
Pro další informace:
