Článek
Když v roce 1968 poprvé vybíhali závodníci na trasu závodu, byla to spíš přátelská výzva pro ty, kdo milovali přírodu a chtěli si jí s radostí užít i v zimě.
Pak se v roce 1970 skupina patnácti kamarádů z bílé stopy a zároveň horolezců nevrátila z Expedice Peru 70. Všichni zahynuli na opačné straně světa, v Huascaránu během nejhoršího zemětřesení, jaké postihlo Jižní Ameriku od dob, kdy se otřesy půdy začaly vědecky zaznamenávat.
Jejich pozůstalí a přátelé se dohodli, že od ledna 1971 se bude Jizerská padesátka konat jako memoriál právě na jejich počest. Proto je i dnes večer v Bedřichově připravena tradiční pieta, která závody každoročně otevírá.
Mohyla 15 účastníků Expedice Peru 1970 v Bedřichově
Postupně obliba závodu narůstala až do dnešních rozměrů, kdy se na start Jizerské 50 každoročně staví tisíce běžkařů - profesionálů i amatérů. Organizátoři už se museli potýkat s kdečím - od nedostatku sněhu, přes pandemii až nejnověji po zjištění, jak moc oblíbený závod zasahuje do okolní Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.
Tým vědců v čele s nositelem Ceny Otty Wicherleho a specialistou na toxikologii a enviromentální chemii Jaroslavem Semerádem z Akademie věd ČR se zaměřil na výskyt „věčných chemikálií“ PFAS, což jsou člověkem vytvořené syntetické materiály s velmi silnou vazbou uhlíku a flóru.
To je činí mimořádně odolnými vůči rozpadu, ale také mimořádně toxickými. Mají schopnost se ukládat do živých organismů - od ryb a ptáků až po člověka - a ovlivňovat je, včetně vyvolání rakoviny. Proto se už v roce 2009 dostaly PFAS na „černou listinu“ a jejich používání je zakázáno či velmi striktně omezeno.
Dřív se tyto látky hojně používaly v čistících prostředcích, jako součást teflonu na pánvích, pro ošetření povrchu koberců, tkanin, kůže i papíru nebo do nátěrových barev. Byly i v pracích prostředcích, hasicích pěnách, impregnacích, elektrických spotřebičích nebo voscích k ošetření lyží.
Před dvěma lety vyšlo nařízení, které zakazuje používání vosků s PFAS u profesionálních závodníků, pro amatéry zatím žádné omezení neplatí. Proto už vloni zkoušel tým složený z vědců z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, jak to po skončení závodů vypadá v okolí Jizerské magistrály.
Výsledky bohužel „předčily“ i jejich očekávání. V přírodě se našlo celkem 16 látek na bázi fosforu uvolňujících se z běžkařských vosků, které pronikají i do jizerských nádrží s pitnou vodou a odtud do lidského organismu.
Letos chtějí vědci svá měření zopakovat, a jsou zvědaví, zda se nějak projeví loňská „amnestie“ na vosky s PFAS, kdy je lidé mohli přijít vyměnit se slevou za vosky s novým, k přírodě šetrnějším složením, nebo zda se najde ještě dost těch, kteří se stihli vosky na bázi fosforu předzásobit a i letos budou mazat podle „staré receptury“.
Pro další informace:
