Krásná Popelka mezi brněnským vilami rozhodně stojí za návštěvu

Z ulice byste ji mohli možná přehlédnout, pokud přesně nevíte, kde hledat. Vila Löw-Beer sousedí s brněnským parkem Lužánky a pohodlně se k ní dostanete třeba autobusem č. 67 ze zastávky Schodová.

Z ulice vás vítá oranžová fasáda, která se tak trochu stylově vymyká sousedním modernizovaným činžákům.

Ačkoliv se to nezdá, vila tu nestojí tak dlouho, jen něco přes sto let. Počátkem 20. století ji nechal vybudovat továrník Moriz Fuhrman podle plánu vídeňského architekta Alexandra Neumanna, který ji pojal v tehdy módním secesním stylu.

Vila se 14 pokoji, 2 koupelnami a na svou dobu neuvěřitelným množstvím WC v počtu 6 sloužila svému majiteli jen 7 let. Záhy po jeho smrti se ji dědicové rozhodli prodat. Tak se do ní v roce 1913 stěhuje rodina, se kterou je její jméno dodnes spojeno.

Löw-Beerovi byli textilní podnikatelé a jako takoví potřebovali reprezentativní sídlo, kam by mohli zvát své hosty. Právě během jejich života byla upravena centrální schodišťová hala, která získala rozměry menšího plesového sálu.

V té době se také začíná psát historie horní části pozemku, kterou od svého otce Alfréda Löw-Beera dostala jako svatební dar jeho dcera Grete provdaná Tugendhat a nechala si na ní se svým mužem vystavět od Ludwiga Mies van der Rohe nejikoničtější vilu v tehdejším Československu, dnes zapsanou na seznam UNESCO.

Bohužel i rodinu Löw-Beer potkal osud řady židovských rodin, které před nacismem musely opustit svoji zemi. Sám Alfréd naneštěstí prováhal nejlepší okamžik, a to se mu stalo osudným. Byl zavražděn za dodnes nevyjasněných okolností při odchodu do exilu a jeho tělo bylo nalezeno u západočeského Stříbra. Zbytek rodiny se dostal do bezpečí a nový domov našel ve střední a jižní Americe.

Za války sídlilo ve vile gestapo a po ní se stala majetkem československého státu, který sem umístil Masarykův studentský domov, později přejmenovaný na Domov mládeže, fungující až do roku 2012.

Po převedení objektu pod Muzeum Brněnska prošla vila rozsáhlou rekonstrukcí a dnes slouží jako místo setkávání při nejrozmanitějších kulturních programech, ale třeba i při cvičení jógy.

Svůj dluh nejen vůči rodině Löw-Beerových, ale všem násilně vystěhovaným židovským obyvatelům, splatilo Brno v letošním roce právě zde, ve vile Löw-Beer, novou expozicí Židé na Moravě, kterou doplňují časově omezené výstavy.

Průchodem z ulice se dostanete buď k pokladně muzea, nebo - budete-li pokračovat až na konec - do volně přístupné zahrady v místě někdejšího vinohradu, která je skutečnou oázou uprostřed rušného města. Od letošního jara navíc slouží i jako zajímavá spojnice s ulicí Černopolní přes zahradu vily Tugendhat.