Článek
Nebyla ani tak sladká jako Marylin Monroe, ani tak excentrická, jako milovnice mužů a šperků Elizabeth Taylor, přesto právem patří k zlatému fondu Hollywoodu. A přitom se v začátcích její kariéry mluvilo o Katharine Hepburn jako o „kasovním jedu“, který svou přítomností zabije každý úspěšný film nebo divadelní představení.
Lásku k divadlu měla odmalička a často pro své sousedy v rodném Hartfordu, ve státě Connecticut, hrála domácí představení. Katharine se narodila 12. května 1907 do rodiny lékaře-urologa veřejně šířícího osvětu proti pohlavním chorobám, a jeho na svou dobu poměrně emancipované ženy.
Celkem bylo u Hepburnových šest dětí, které s rodiči pravidelně pěstovaly golf, plavání a tenis. Idylické dětství řeklo by se, ale když bylo Katharině 14 let, zažila obrovský šok. Byla to ona, kdo našel svého staršího bratra Toma oběšeného. Možná i to ji přivedlo k rozhodnutí, že chce svůj život prožít naplno, podle sebe a bez omezování.
Na svou dobu vysoká dívka s výraznými lícními kostmi a spíš chlapeckou postavou nebyla žádá křehká květinka. Během studií na se seznámila se svým budoucím a také jediným manželem, pozdějším průkopníkem počítačů ve světě financí Ludlowem Ogden Smithem. Ten byl o osm let starší a možná i díky tomu souhlasil s poněkud nonkonformním manželstvím, kdy žena neseděla celý den doma, ale naopak byla podstatnou části jejich šestiletého manželství pryč. Pokud nehrála divadlo, zkoušela prorazit ve filmu.
Ze začátku to vypadalo víc než nadějně. Svými prvními filmy zaujala a za Morning Glory dokonce získala v roce 1933 svého prvního Oscara. Ztvárnila tam více-méně samu sebe - ambiciózní dívku, která se chce stát herečkou a jde za svým snem přes všechny nástrahy filmového světa.
Pak ale následoval útlum - jak životní, kdy se rozvedla, tak i kariérní. Ani v divadle, ani ve filmu se jí nedařilo a dokonce zvažovala, že coby herečka skončí. Pak ale přišla její Leopardí žena a také vztah s kontroverzním letcem, vynálezcem, multimilionářem a excentrikem Howardem Hughesem.
Kariéra byla znovu nastartovaná a z partnerství korunovaného zásnubami vyšla po několika náročných letech posílená o zkušenost, že nejlepší je být svou vlastní paní - a to při výběru rolí i hereckých partnerů.
Byla to totiž právě Katharine, kdo si do komedie Nejprve stvořil ženu (1941) vyžádala za protihráče Spencera Tracyho. Byl z toho nejen úspěch na plátně, ale láska i v soukromí. Co na tom, že byl Tracy ženatý a v manželství se rozhodl setrvat nejen s ohledem na katolickou víru, ale především na svého hluchého syna. Proto oba drželi svůj vztah v soukromí. Překonali spolu i Tracyho více než vřelou lásku k alkoholu a mladším herečkám a poté společně bojovali s jeho vážnou nemocí.
Během 26 let si Hepburn a Tracy spolu zahráli celkem devětkrát a pokaždé to byl mimořádný koncert. Naprostým vrcholem - bohužel doslova, pro nemocného Tracyho to byl poslední film - se stal snímek Hádej, kdo přijde na večeři.
Zahráli si tu starší manžele, kteří se musí vyrovnat s faktem, že jejich dcera si hodlá vzít za muže černocha, což byl pro běžnou středostavovskou rodinu v roce 1967 ještě poměrně palčivý problém. Malou náplastí za ztrátu partnera byl pro Katharine už druhý Oscar, který za svůj výkon ve filmu získala.
Jako kdyby jí chtěl osud vynahradit to, o co přišla v soukromí, nabídl jí hned v dalším roce jednu z nejikoničtějších rolí - zavrženou královnu Eleonoru Akvitánskou ve skvostném Lvu v zimě. Spolu s Peterem O´Toolem, začínajícím Anthony Hopkinsem a Timothy Daltonem tu rozehráli tak neuvěřitelné přestavení lásky a nenávisti na dvoře Jindřicha II., že z toho byl pro Hepburn už třetí Oscar (1968). Mimochodem, podle mého skromného mínění je to jeden z TOP 10 filmů, jaké byly dodnes natočeny, a pokud jste ho ještě neviděli, vřele doporučuji.
V roce 1969, kdy už bylo Katharine přes šedesát, se vrhla do nového dobrodružství jménem muzikál. I když si svým zpěvem nikdy nebyla moc jistá, nezabránilo jí to vynaložit maximu sil na přípravu hlavní hrdinky v Coco o slavné francouzské módní návrhářce Coco Chanel. Diváci i kritici byli nadšení - a pro Hepburn to tentokrát znamenalo divadelní cenu Tony.
Pokud si myslíte, že si pak dáma v kalhotách, pánských vestách a košilích a s dlouhými vlasy staženými do bohémského drdolu dala pauzu, opak byl pravdou - k divadlu a filmu si přibrala i televizi, ale musela počkat až do roku 1981, kdy přišel skutečný „majstštyk“ její kariéry.
Další z legendárních amerických hereček Jane Fondová tehdy koupila práva ke hře Na zlatém jezeře pro sebe a svého otce Henryho Fondu. V obsazení jí chyběla představitelka jeho filmové manželky - a tu našla právě v Katharine Hepburn.
Starší manželský pár v chatě u jezera zahráli oba tak mimořádně, že si po právu odnesli každý svého Oscara. Pro Katharine, která coby sedmdesátnice mj. skákala šipku z lodě do vody, už byl čtvrtý. Definitivně tím potvrdila svůj status legendy stříbrného plátna, žádná z hereček její rekord dodnes nepřekonala!
Možná to bylo i jejím rozhodnutím stát se herečkou na 100% Na sklonku života k tomu sama řekla: „Jedině, když se žena rozhodne nemít děti, může žít jako muž. A to jsem udělala.“
Katharine Hepburn zemřela v červnu 2003 ve svém domě ve Fenwicku, měsíc po 96 narozeninách. Byla pohřbena na Cedar Hill v Hartfordu a místo jejího posledního odpočinku zdobí jen nenápadný náhrobní kámen se jménem.
Pro další informace:
