Článek
Kromě Toma Cruise v Mission Impossible: Odplata, Transformers:Probuzení monster a Želvích ninjů se na stříbrném plátně po letech mladším představí a starším připomene Indiana Jones a to dokonce v pátém pokračování, natočeném 41 let po Dobyvatelích ztracené archy. Trochu mi to sice připomíná českou „nekonečnou“ řadu filmů o básnících, kteří zkoumají život ze všech možných stran, ale tady jsme naštěstí na jiném „písečku“.
Indy má to štěstí, že jej pevnou producentskou rukou řídí Steven Spielberg. Ten jej měl původně i režírovat, ale naznal, že by to chtělo mladší oko a svou stoličku přepustil o generaci mladšímu Jamesi Mangoldovi. A měl - jako většinou - pravdu.
Indiana sice na přednášce pořád vykládá o zajímavých momentech historie, ale se sedmi křížky na hřbetě už to trochu ztratilo šťávu. Ostatně, i jeho studenti jsou hlavou spíš v budoucnosti, právě totiž poprvé došlápla lidská noha na Měsíc a to je třeba náležitě oslavit.
Profesor Jones nemá štěstí ani v soukromí a celé je to nějak na levačku, ale jen do chvíle, kdy se z jeho vlastní minulosti vynoří kmotřenka Helena a společně začnou bojovat proti bývalému nacistickému fyzikovi, který se rozhodl vrátit do minulosti a trochu si s ní pohrát.
Nezastírám, že jsem milovnicí archeologa - dobrodruha, díky kterému sem tam uvízla drápkem nějaká ta informace z historie i naprostým antidějepisářům. Docela jsem byla zvědavá, jestli se v případě téhle série splní pravidlo lichých - skvělých a sudých - nic moc pokračování. Naštěstí to klaplo jak ozubená kolečka Archimédovi a divák se má co těšit na „klasického“ Indyho bojujícího na zemi, ve vzduchu a nově i pod hladinou. Klobouk dolů před Harrisonem Fordem, co díky spojení herectví s moderními technologiemi všechno dokázal - dokonce i omládl o dobrých 30 let, takže nepřijdeme ani o klasické „kočkování“ za 2. světové války.
Příjemným překvapením pro mne je Phoebe Waller-Bridge jako hlavní Indyho sparingpartnerka. Svým šarmem (a díky báječným modelům návrhářky Stelly McCartney) sice spíš připomíná Francouzku než Angličanku, ale hraje výborně a v ničem si s Fordem nezadá - a to včetně akčních momentů. Prostě ženy jsou jiné a nečekají, až je hrdina z nasazením života přijde zachraňovat.
Nový „Kulatý Kraťas“ je tu spíš do počtu, ale své hvězdné chvíle se také v poslední části dočká.
Paradoxně nejméně výrazný mi přišel Mads Mikkelsen coby hlavní záporák. Je standardně dobrý, ale to už jsme od něj zvyklí z dob Casina Royal, kde si to pro změnu rozdával s Jamesem Bondem.
Suma sumárum, těším se, až 5 Indiana Jonese uvidím zas. Tenhle film je stejně skvělý jako legendární Dobyvatelé ztracené archy i Poslední křížová výprava.
Jen malá douška na závěr, v kině - byť to bylo v netradičním dopoledním čase první den prázdnin - mě překvapilo, že jsem zdaleka nebyla nejstarší. Holt, nostalgie je nostalgie, a vzhledem ke smíchu v publiku na těch „správných místech“ bylo znát, že nový Indy si získal srdce napříč generacemi.
