Článek
Vzpomínáte si na všechny „hanbaté“ vtipy plné nahotinek od Neprakty, na Nezávislou erotickou iniciativu s obnaženými příznivkyněmi v ulicích, na projížďky majitele nechvalně známého erotického „bordelu“ Silvia Ivana Jonáka, který v rámci reklamy v kabrioletu vozil nahé dívky po Václavském náměstí?
Trafiky byly po listopadu 1989 plné nikoliv jen erotických, ale přímo porno časopisů a trvalo dost dlouho, než se podařilo prosadit zákon, aby nebyly nejen dětem přímo na očích.
Tak přesně to jsou atributy doby, kdy jsem vyrůstala. Nikdy jsem nebyla prudérní, ale docela jsem uvítala dnes už zaniklou iniciativu občanské organizace Nesehnutí vyhlašující v několika ročnících anticentu „sexistické prasátečko“, kde upozorňovali na ty nejkřiklavější a často i nejpitomější propojení zboží s odhaleným ženským tělem a rádobyvtipným doprovodným textem.
Poslední anticeny byly vyhlášeny v roce 2018. Ne že by od té doby už takový typ propagace zcela vymizel, ale firmy samy naznaly, že trend si žádá něco sofistikovanějšího než „výstavní pětky“ a odhalený klín propagující gumy na auto nebo akušroubovák. Mimochodem, kolik opačných reklam, kde zboží nabízelo pánské přirození jste kdy viděli? Já snad žádnou.
Je to v celé historii lidstva jen zlomek času, kdy alespoň někde na světě žena „nepatří“ mužům. Ještě při vzniku Československa platilo, že za cokoliv, co žena provede, zodpovídá její otec, manžel nebo nejbližší mužský příbuzný. Pak se naštěstí dostal do čela státu Tomáš Gariggue Masaryk, kterému se nejen podařilo ve společnosti prosadit ženské volební právo, ale i uvolnění mužského sevření kolem žen. Dodnes takový stav ale v řadě zemí světa přetrvává a jak je vidět na aktuálním vývoji v USA, ani takové právo na potrat, kdy žena rozhoduje výhradně o svém těle i budoucnosti, nemusí být nezvratné.
Ale zpátky před soud v Avignonu - teprve 19. 12. 2024 se tu uzavřela zvlášť odporná soudní pře, kde na jedné straně stálo 51 mužů, na opačné jediná statečná žena - Gisèle Pelicot.
Někdejší úspěšná managerka, která vychovala dva syny a dceru a stala se jednou z klíčových postav v logistice jaderných elektráren Électricité de France, žila až do odchodu do důchodu spokojený manželský život v Paříži.
Od roku 1973 byla provdána za Dominiqa Pelicota pracujícího ve stejném podniku. Prostě úspěšná a spokojená středostavovská francouzská rodina se čtyřmi vnoučaty. Na důchod se v roce 2013 přestěhovali do klidnější vesničky Mazanu na jihovýchodě Francie, nedaleko starobylého Avignonu. V místě, kde žije kolem 6.000 obyvatel, je zajímavý snad jen bývalý zámeček, dnes přebudovaný na hotel, který kdysi patřil rodině de Sade. Pelicotovi trávili svůj čas odpočinku ve velkém domě s bazénem a vypadalo to na dokonalý život, jaký by jim mohl kdekdo závidět.
Jenže pak přišel šok, když byl v září 2020 Dominiq nachytán ochrankou v nákupním centru, jak si mobilem tajně natáčí procházející ženy pod sukněmi. Policie nad pánem v letech mohla mávnout rukou a říct si, že „strejda prasák“ se bude stydět a už to neudělá. Naštěstí tak nepostupovala a zabavila muži jeho počítač.
Při procházení složek v něm se pak nestačila divit - nejenže tu byla videa a fotky podobného rázu zachycující anonymní ženy, ale i pachatelovu dceru a obě snachy, aniž by o tom dotyčné věděly. Znamená to, že se chlapík svým „koníčkem“ bavil delší dobu. Zároveň ale po otevření složky nazvané neoriginálně „zneužívání“ narazili na stovky videí s bezvládným ženským tělem, na kterém se ukájely desítky mužů.
Další šok přišel po zjištění, že zneužívanou není nikdo jiný než Dominiqova manželka, v té době osmašedesátiletá Gisèle. Ji dosud nejvíc trápilo to, že jí vypadávají vlasy, ztrácí váhu a má výpadky paměti, což připisovala svému stárnutí. Jenže na vině všech neduhů byl její manžel, který jí tajně přimíchával do jídla a pití drogy pro omámení, a pak ji ve velkém zdarma nabízel mužům pro ukájení a znásilňování. Dokonce měl k tomu účelu zřízenou speciální webovou stránku.
Jeho „klienty“ byli další „obyčejní muži od vedle“ ve věku od 26 do 74 let. Tesař, vězeňský dozorce, profesionální řidič, zdravotní bratr, IT odborník, novinář, bankéř… Nejhorší na tom všem je, že všichni do jednoho věděli, že akt proběhne „bez jejího vědomí“, jak se také jmenovala chatovací místnost, kam se „zájemci“ hlásili.
Od roku 2011 až do 2020 proběhlo - alespoň na základě digitální stopy - tisíce znásilnění nic netušící ženy. Když se to Gisèle od policie dozvěděla, udělala dva razantní korky. Rozvedla se a rozhodla se vystoupit z anonymity. Od září 2024 chodila pravidelně přímo k soudu s násilníky, z nichž řada se hájila tvrzením, že si mysleli, že dotyčná o celé věci ví a souhlasí s ní.
Když soud vynesl rozsudek, kde potvrdil vinu všech 51 obviněných mužů, byl to pořádně velký kus do mozaiky na obyčejné právo žen rozhodovat o svém těle výhradně samy. Organizátor celé věci dostal rovných 20 let, ostatní pachatelé stráví ve vězení od 3 do 15 let dle míry a četnosti jejich spoluviny.
Ostatně, i u nás se do téhle mozaiky začínají, zatím spíš sporadicky, přidávat další střípky, jako jsou rozsudky nad Dominikem Ferim či Janem Cimickým, nebo odchody vyučujících ze středních a vysokých škol, kteří si dovolují k dívkám a ženám to, za co by od mužů nejspíš dostali pěstí do zubů.
Pevně věřím, že další generace dívek už bude vyrůstat ve světě, kde nemusí přemýšlet, co si vezmou na sebe, aby v případě, stanou-li se oběťmi sexualizovaného či přímo sexuálního násilí, se na ně okolí nedívalo prizmatem „může si za to sama“.
Protože ostuda není to, když je dívka či žena jakkoliv - slovně či fyzicky sexuálně napadena, ale ostuda je ten, kdo se k činu sníží a nedovede se ovládat. Přispět by k tomu měl i nedávno přijatý český zákon vymezující znásilnění na „nesouhlasný pohlavní styk“, ať už vynucený násilím, nebo ne. Mimochodem, budiž zákonodárcům ke cti, že šlo v aktuálním volebním období o jeden z mála, ne-li jediný zákon, schválený jednomyslně koalicí i opozicí.
Bude to nejspíš trvat ještě mnoho let a bude muset vyrůst ještě pár generací mužů, než se jim dostane pod kůži pravidlo, že žádná žena není jejich kořistí. Proti trendu sice jdou influenceři a youtubeři typu kontroverzního Andrewa Tateho hlásající pravý opak, a ještě se snažící vydělávat „testosteronové dolary“, ale doufejme, že už je to jen kategorie „neandrtálců na vymření“.
Ostatně, je to v zájmu i vašich sester, dcer a vnuček, milí pánové.
Pro kontext:
