Článek
Dvaasedmdesátiletý spisovatel skotského původu, který už léta žije ve Francii, začínal coby scénárista. Díky tomu se naučil psát tak, aby své čtenáře doslova donutil být v napětí od první do poslední stránky svých knih.
Český čtenář jej objevil před 13 lety, kdy poprvé vyšel jeho román Skála následovaný Mužem z ostrova Lewis a Šachovými figurkami.
Po výletech napříč celým světem - od detektivní série Akta Enzo se sympatickým forenzním expertem vyšetřujícím dávné zločiny, který se odehrává vesměs ve Francii, přes „čínskou“ řadu thrillerů, kde americká lékařka a pekingský policista spolu vyšetřují obzvlášť otřesné případy vražd, často s politickým podkresem, a přes řadu samostatných titulů, které nyní retrospektivně vychází i u nás, se May svou zatím poslední knihou Zimní hrob vrací po čase do rodného Skotska.
Není to ale země, kterou známe v současnosti. Skotsku se konečně podařilo osamostatnit od Velké Británie a vstoupit zpět do Evropské unie. Ani zbytek světa není stejný - vinou klimatických změn se řada zemí ocitla pod oceány a zbytek, který měl to „štěstí“, že zůstal nad hladinou, se musel smířit s novou realitou podnebí.
Dobře to ilustruje třeba fakt, že místo městských autobusů plují po Glasgow jen vodní taxíky. Nebo že vrstvy ledu na skotské vysočině, kolem které už neprotéká Golfský proud, téměř nikdy neodtávají. Přesto v nich při krátkém oteplení dovedou bystřiny prohloubit téměř dokonalé tunely.
Právě v jednom z nich během své pravidelné obchůzky měřících stanic najde meteorologická pozorovatelka Addie zamrzlou mrtvolu muže, který se na ni dívá přímo ze stropu tunelu. Jeho tělo je nutné vysekat z ledu a dopravit k ohledání do nejbližší vesnice Kinlochleven poblíž největší skotské jaderné elektrárny.
Současně se dávají do běhu kolečka vyšetřování, jímž je pověřen detektiv inspektor Cameron Brodie se soudní lékařkou - uprchlicí ze zatopené Bombaje Sítou Royovou. Už jen cesta k tělu je dobrodružstvím, jaké podnikají v dálkově ovládané oktoptéře (naddimenzovaném dronu s lidskými pasažéry).
Na místě je pak čeká téměř opuštěný hotel, tělo zmrzlého nebožtíka, ze kterého se vyklube oběť vraždy a také ochotně spolupracující místní policista - manžel Addie, s rodinnými vazbami na detektiva Camerona.
Neprozradím tolik, že nakonec nepůjde jen o jednu vraždu. Samotný příběh je tak zapeklitý, že si ani na chvíli nevydechnete. Možná už si při obracení stránek občas budete přát, aby autor alespoň na okamžik sundal nohu z plynu.
To, co se na první pohled jeví jako detektivka, se během děje přetavuje spíš do ekologicko-politického thrilleru, kdy nitky dávného rozhodnutí spřádají kolem hlavních protagonistů hodně hustou, ba přímo smrtící pavučinu.
Součástí vyprávění jsou i reminiscence do roku 2023, které objasňují mnohé z jednání o 18 let staršího Camerona. Nejde o žádná hluchá místa, naopak celý děj posouvají autorem přesně promyšleným směrem.
Peter May patří k plodným spisovatelům i ve vyšším věku. Byť se občas některé kapitoly mohou zdát až moc rutinně napsané, celek drží pohromadě a dopřává čtenáři pořádnou dávku mrazení v zádech. Tentokrát nejen z důvodů detektivních, ale i z plastického vykreslení světa, jak by mohl už za pár let vypadat.
Pro kontext:
