Článek
Celá Pálava nad Mikulovem je bez nadsázky takový „svět ve světě“, který vinařský pánbůh vyloupl z Toskánska nebo Francie a přenesl ho za odměnu k nám.
Když se člověk šplhá na mikulovský Svatý Kopeček a vezme to osluněnou stranou, leckterý kámen na cestě je ošlapaný tak, že by se ani athénská Akropole nemusela stydět - a že mramorová cesta na ní vypadá jako pěkně vycíděné zrcadlo.
Ale zpátky na jih Moravy - propojení vína, kultury a přírody je omamné, až se člověku točí hlava. To pak přijde vhod mírné zchlazení. Nemyslím teď Novomlýnské nádrže, ale celkem nenápadný ukazatel na severním okraji Mikulova, která vede k jeskyni Na Turoldu.
Pokud si přírodní podzemí spojujete hlavně s Moravským krasem, pak vězte, že i tady je se na co dívat. Vedle geoparku s expozicí 17 typů hornin v bývalém lomu se dvakrát do hodiny otevírá nenápadný vstup do jeskynního komplexu, kam spolu s průvodcem sestoupíte po více než 100 schodech.
Část roku je Turold nepřístupný, protože tu hnízdí hned několik druhů netopýrů (ostatně ty má jeskyně i ve znaku a taky jsou k mání na celé řadě více či méně vtipných suvenýrů).
Léto je ale ten správný čas pro návštěvu. Ze 400 metrového komplexu vápencových chodeb, síní a dómů se dostanete po soustavě celkem stabilních schodišť až do nejhlubších míst, kde ještě před 20 lety sahala hladina podzemní vody „až nad hlavu“. Dnes už je vody podstatně méně - zda to souvisí s vysycháním nebo odpařováním ale zatím není jisté.
Cestou projdete zlatou, bílou a nakonec křišťálovou síní, můžete obdivovat do kamene zakletou madonu i celou řadu prehistorických objevů. A navíc vás bude příjemně chladit stabilních 8 stupňů.
A ještě drobnost - návštěvu si plánujte buď před koštem místních skvělých vín nebo až se z něj vyspíte - ono balancovat třeba na šnekovém žebříku s nějakou tou decinkou v sobě by nemuselo dopadnout zrovna zdravě, zvlášť když jsou občas stropy v jeskyni „proklatě nízko“. Navíc si všechno líp užijete a zapamatujete. Tak šťastnou cestu a vzhůru dolů!