Článek
Strážnický folklórní festival má za sebou letos rovnou 80 a během své historie už zažil kde-co, od dětí v krojích s pionýrskými šátky až po velkohubá vyjádření politiků regionálního, národního a možná i mezinárodního formátu. Čili mohl by být poměrně odolný. Letos ho ale mořily hned dvě katastrofy. Tou první byla extrémní vedra, kvůli kterým měnil program, včetně zrušení krojovaného průvodu, tou druhou byli Motoristé sobě, kteří se rozhodli zaparkovat přímo na pódiu.
V pátek dorazil k mikrofónu ministr kultury Ota Klempíř, aby ho v sobotu vystřídal ministr zahraničí a skororodák Petr Macinka. Oba dopadli stejně - nikdo na ně nebyl zvědavý a diváci jim to také dali hlasitě najevo. Zvlášť rušitel klimatické změny si u návštěvníků zmořených teplotou šplahající ke 40 st. C moc nešplhnul a jasně mu vzkázali, co má udělat.
Motoristé sobě to vyhodnotili dle hesla „podle sebe soudím tebe“ - zatímco Klempíř připsal vinu alkoholu, další z motoministrů Boris Šťastný začal vyhrožovat odebráním dotace festivalu. Z jeho úst tak vyšel maximální paradox - z titulu své funkce by měl pohyb všeho druhu (nejen chůzi do schodů) podporovat, a ne mu házet klacky pod nohy.
On totiž tanec překvapivě patří k pohybu a ten folklórní, který učí děti odmalička nejen se hýbat, ale zároveň přirozeně nasávat lásku a úctu k národnímu dědictví, je pořádná „makačka“. Schválně si zkuste někdy chvíli se točit dokola, aniž by se vám zamotala hlava.
Nebo si vzpomeňte na valašský odzemek - ostatně právě v něm se ve Strážnici pravidelně pořádá „olympiáda“ a přála bych vám vidět, co někteří mladíci dovedou, to se až tají publiku dech! Je to mimořádná kombinace obratnosti i síly, kam se na to hrabe 10.000 kroků denně, které propaguje pan ministr Šťastný.
Chlapecká vystoupení jsou plná fyzicky náročných figur
Právě na folklórních festivalech se projevuje licoměrnost „pravých národních“ politiků. Klempířovi by k tomu mohla předávat své zkušenosti slovenská ministryně Martina Šimkovičová, která se při svém nástupu do úřadu zapřísahala, že „kultura musí být slovenská, a žádná jiná“, aby spolu se svou pravou rukou, státním tajemníkem Lubošem Machalou svými zásahy do kulturních fondů úplně rozvrátila jejich financování.
Odměnou jí bylo nejen vypískání na loňském folklórním festivalu ve Východné, ale i posměšný popěvek, který jí na lidovou notu složili a před ministerstvo přišli zazpívat právě členové folklórních souborů „Počujtě vážená Martina, není to len vaše krajina…“
Další protestující na Slovensku na to jdou na to ještě jinak. Když se provalil velký skandál se zneužitím evropských dotací do rozvoje venkova, za které si lidé blízcí straně SMER Roberta Fica postavili nákladné domy, které nikde neinzerují coby penziony (výzva byla adresována na podporu cestovního ruchu), rozhodli se zástupci strany SaS vloni uspořádat „Zlodějskou sedmičku“ - 7 km běh či pochod kolem okázalého zámečku Fafokan v Sebechlebích.
Letos už se konal druhý ročník, kdy ovšem na účastníky čekal nezvyklý pohled. Před zavřenou bránou „penzionu“, ve kterém se nejde ubytovat, čekali ozbrojení členové soukromé bezpečnostní služby. Inu, tolik k rozvoji slovenského venkova podpořeného Evropskou unií nemalou částkou.
Co ovšem mocným nejvíc vadí, to je smích na jejich adresu třeba ve formě karikatury. Jak se nechal slyšet Robert Fico na adresu Martina Šútovce alias Shootyho, kdyby nebylo jeho v politice, neměl by dotyčný koho kreslit a neuživil by se.
Myslím, že po letech, kdy Shooty denně uveřejňuje v Denniku N jednu karikaturu, tu s premiérem Ficem na bruslích a rudým pionýrským šátkem, tu za korupci obžalovaným místopředsedou parlamentu Tiborem Gašparem coby sovětským tělocvikářem /před nástupem k policii dotyčný opravdu učil tělesnou výchovu/ či prezidentem Peterem Pellegrinim coby Pinocchiem, by si i on rád odpočinul u kreslení jiných „hrdinů“.
Ukazuje se, že dát najevo své mínění politikům, s jejichž kroky nesouhlasíme, zkrátka může mít mnoho forem, které je nasvítí v celé „nahotě“, a ještě se u toho pobavíte.
Pro další informace:
