Článek
Od loňského roku je ale všechno jinak. Za pěkného počasí je Moravské náměstí plné lidí, kteří si tu vychutnávají kávu, zmrzlinu, v zimě bruslí, v létě se osvěžují ve zbrusu nové „chodící“ fontáně a celkově si užívají pořádný kus svěží přírody uprostřed města.
Málokdo ale tuší, že se vlastně nachází na místě, které sehrálo v brněnských dějinách hodně smutnou roli kopírující dějiny (nejen) moravských zemí.
Původně tu vlastně stály mohutné hradby, které uzavíraly město se statusem vojenské pevnosti ze severu. První část dal zbořit už Napoleon v roce 1809, kdy se během svého dunajského tažení podíval opět do císařství rakouského.
Zbytek pak nechal odstranit císař František Josef během 60. let 19. století. Nastala otázka, co s volnou plochou. Původně se počítalo s výstavbou divadla, nakonec ale vyrostl honosný Německý dům, spolkové místo pro početnou německou komunitu a odpověď na nedaleký Besední dům, kteří si postavili Češi.
Moravské náměstí na začátku 20. století - vpravo kostel sv. Tomáše, za tím Německý dům
Ostatně i s ohledem na to si Adolf Hitler při své první a poslední návštěvně Brna 17. března 1939 „objednal“, aby po něm bylo pojmenováno právě toto místo - na rozdíl od původně zamýšleného hlavního náměstí. Podrobnosti o tom najdete: Brno mělo za války hned dva „vlastní“ koncentrační tábory: akademie SS - Seznam Médium
Pro náměstí to ale mělo neblahé důsledky - nejenže se z něj stal symbol německého útlaku, ale zároveň - když byl Německý dům coby sídlo německých vojáků a příslušníků Hitlerjungen při dubnovém ostřelování a bombardování města Rudou armádou značně poškozen, bylo rozhodnuto o jeho vyhození do vzduchu. Což se stalo hned v srpnu 1945.
Navíc v boční části náměstí vzniklo rozsáhlé provizorní pohřebiště padlých sovětských vojáků - příslušníků 2. ukrajinského frontu maršála Malinovského. Za Brno položilo svůj život na 4.200 příslušníků sovětské armády a také 71 Rumunů, u většiny z nich dodnes neznáme jejich jména.
Pomník „Zastavte palbu“ připomíná osvobození Brna 26.4.1945
Později byly ostatky vojáků pietně uloženy na čestném pohřebišti na brněnském Ústředním hřbitově a v místě jejich prvního hrobu vznikl k 10. výročí osvobození pomník s bronzovou sochou vojáka v gestu „Zastavte palbu“.
Tomu měla odpovídat i podoba vyčištěné strany náměstí pod bývalým Německým domem, kde pro změnu vznikla pěticípá kašna, kolem které vybíhaly cípy rudého asfaltu, aby z nadhledu připomínala rudou hvězdu. A odpovídal tomu i nový název - náměstí Rudé armády, který vydržel až do pádu komunismu.
Abych byla upřímná, tuhle kašnu já už si z posledních let pamatuji spíš smutně suchou a s vrstvou odpadků. V zimě se kousek od ní v začalo stavět během adventních trhů vyhlídkové kolo a pořád se mluvilo o tom, že by zarostlý a nepřitažlivý park měl projít rekonstrukcí.
Původní pěticípá kašna, v pozadí kostel sv. Tomáše
Když se k ní magistrát spolu s radnicí Brna-střed konečně odhodlal, bylo nejprve třeba provést pořádný průzkum. Při něm čekalo pod asfaltem a trávníky překvapení - v severní části náměstím zůstaly zachované suterénní prostory bývalého kuchyňského zázemí Německého domu. Výsledkem bylo stěhování místa pro vyhlídkové kolo do západní části náměstí, aby už nestálo nad méně stabilními dutými prostorami.
Současně vznikala nová podoba náměstí s celou řadou odpočinkových prostor ve tvaru lehátek, laviček a prosvětlených zákoutí. Podařilo zachovat velké množství původních stromů, u kterých byl před zahájením prací citlivě ošetřen kořenový systém, aby ve zdraví přežily i náročnou rekonstrukci kolem nich.
Památný letní dub
Povedlo se zachovat i skutečného pamětníka - víc než 200 let starý letní dub u vstupu do parku od kostela sv. Tomáše, který byl vysazen jako jeden z prvních po zbourání hradeb a dnes má status památného stromu.
Mimoto bylo v parku vysázeno 77 nových stromů - javorů, dubů, jerlínů a dřezovců. Nechybí ani 68 keřů a 36 tisíc trvalek.
Z původní výsadby se zachovaly i šeříky
Teď na jaře rozkvétají podél celého náměstí šikovně namíchané pásy narcisů, tulipánů, pomněnek, čemeřic, pryšců či ladoněk, kterých bylo vysazeno na 67 tisíc kusů. Dohromady to tvoří nikoliv přísně oddělené záhony, ale přirozeně působící rozmanitou „pastvu pro oko“.
Kromě odpočinku se z Moravského náměstí stává - díky zelené cloně - i příjemné místo setkávání, byť kolem vede silně vytížená silnice Koliště. Svou roli na tom má i příjemná zahradní kavárna a spousta bezpečného prostoru pro děti, které tu mohou nerušeně jezdit třeba na odrážedlech.
Pod celým parkem je nově instalovaný důmyslný systém zavlažování
Celá rekonstrukce parku na Moravském náměstí, které se tak jmenuje od roku 1990, přišla na více než 132 miliónů korun. O částku se podělily jak Magistrát města Brna, tak městská část Brno-střed.
Je ho hodně? Možná ano, ale v čase, kdy každé velké město potřebuje pro letní tropické dny jakékoliv zelené plíce, se celá částka jeví jako dobrá investice do budoucna. Zvlášť, když se ani v létě nestane ze zelených záhonů a trávníků úhor. O dostatek vláhy se totiž stará sofistikovaný systém podzemního zavlažování.
Už po prvním roce provozu se z Moravského náměstí stal takový „zelený obývák“, kde se lidé rádi projdou nebo i za pár minut zastaví. Třešničkou na dortu je pak nová „průchozí“ fontána - oblíbené místo nejen capartů, ale i dospěláků, kteří odhodí stud i boty a jdou se osvěžit. Samozřejmě v mezích slušnosti.
Brodící fontána v místech bývalého Německého domu
Pro další informace:
