Článek
Tedy nikoliv on sám, ale jeho hlas. Měla jsem totiž knížky Petera Maye před dvanácti lety spojené se sametově whiskovým tembrem herce Jiřího Dvořáka, který načetl detektivní romány Skála a Muž z ostrova Lewis. Ty vyšly v Česku jen krátce před tím a staly se zajímavým zpestřením knižního trhu.
Přitom rodák z Glasgow měl už za sebou poměrně bohatou autorskou stopu, ať už jako scénárista nebo autor kratších románů jako Muž bez tváře či Ušlechtilá stezka. I ony vyšly později v překladu, ale bohužel byly spíš zklamáním pro toho, kdo si zamiloval jeho pozdější díla. Ani zdaleka totiž ještě nedosahovaly onoho mistrovství, ke kterému se během let Peter May doslova propsal.
Ať už vzal své čtenáře na Vnější Hebridy, na hranici Číny s Mongolskem nebo do Bretaně, pokaždé dokázal vylíčit místo tak, jako kdybyste na něm právě v tu chvíli také stáli. Mohli jste ochutnávat čerstvou slanou palačinku, jak si ji právě objedal pekingský detektiv Li, cítit na tváři sílu výbuchu ve štrasburském sídle EU s dcerou forenzního kouzelníka Enza McLoyda nebo se dotýkat tkaných tweedů, z nichž hrdinové „Ochráním tě“ šili své luxusní modely, než jim začalo jít o život.
Peter May byl oblíbený nejen v Británii, ale i ve Francii, kde v posledních desetiletích žil.
Čeští čtenáři měli během posledních cca 15 let možnost pročíst se téměř všemi tituly, které Peter May napsal. Kromě v úvodu zmiňované trilogie z ostrova Lewis to byly zejména sedmidílná „čínská“ detektivní love story mezi americkou lékařkou Margaret a důstojníkem čínské policie Lim, která pozoruhodně přesně odhalovala způsob myšlení a jednání obyvatel „Říše středu“ vůči jiným národnostem.
Často jsem si na ni později vzpomněla, když naši politici či byznysmani přistupovali s evropským očekáváním vůči svým čínským protějškům a byli překvapeni, že jejich partneři reagují jinak. Napadlo mne, že kdyby si přečetli Mayovy knížky, možná by leccos mohli předvídat a zařídit se podle toho.
Zajímavé bylo sledovat i Mayovo alter ego Enza McLoyda, který osciluje mezi skotskými kořeny a léty života ve francouzském Toulous, aniž by doopravdy patřil tam či tam.
Ostatně i motiv roztříštěného otcovství, který v opět sedmidílné sérii Akta Enzo jeho hrdina řeší, mu nebyl cizí. Po rozpadu svého prvního svazku musel dlouho a složitě hledat cestu ke své jediné dceři Carol. Ta mu nemohla odpustit, že ji i její matku opustil, když se zamiloval do kolegyně scénáristky a odstěhoval se s ní „za kanál“.
Pro české čtenáře byla trochu smůla, že Mayovy detektivky s přesahem u nás vycházely spíš na přeskáčku - jednou francouzská, příště čínská a do toho sem tam i něco ze starší produkce. Trochu to dělalo dojem, že se nakladatelství snaží stihnout doručit vše, dokud je o autora zájem. V některých letech to bylo až zahlcující.
Každopádně May se snažil vybočovat ze svých někdy až rutinních knih a reflektovat i aktuální dění (vizionářská Zimní cesta, v době Covidu aktualizovaná Karanténa).
V minulých dnech dorazila smutná zpráva, že Peter May už žádnou další knihu pro své čtenáře nepřipraví. Jeho život se uzavřel v den, kdy jsme oslavovali sv. Václava.
Naštěstí se kromě návratu k už přečtenému můžeme těšit na ještě jedno setkání, které nás přivede tam, kde se pro české čtenáře Peter May objevil poprvé - na ostrov Lewis, kde v Černé zátoce bude bývalý detektiv Fin Macleod vyšetřovat záhadnou smrt dívky, která měla mít poměr s jeho ztraceným a znovu nalezeným synem Fionnlaghem.
Doufejme, že to bude důstojné rozloučení s mistrem vypravěčem, pro kterého bylo potěšením psát pro své čtenáře. Z jeho brněnského vystoupení před dvanácti lety bylo ostatně znát, že sympatie to jsou vzájemné.
Pro další informace:
