Článek
Prapředkové papillonů patřili původně mezi lovecká plemena, což by už dnes hádal při pohledu na drobného, jen 30 cm vysokého psíka, asi málokdo.
Kořeny plemene musíme hledat ve středověké Itálii. Podle jedné z verzí ho s sebou přivezl z Číny ve 13. století Marco Polo, který získal psa a fenku darem od mongolského vojevůdce Kublajchána, vnuka velikého Čingischána.
Jiná verze je považuje za psy vyšlechtěné přímo na území dnešní Itálie, kde měli pomáhat při lovu křepelek, zajíců a koroptví coby slídiči. Jenže se časem ukázalo, že jsou pro takovou práci moc drobní a zájem lovců se soustředil na robustnější plemena. Papillonů se ujaly urozené dámy, které je přibraly za společníky svých dnů.
Proto se první psíci podobní papillonům záhy objevují i v umění, kde způsobně pózují coby doplněk šlechtičen či ještě častěji jejich dětí. Díky tomu se dostali i na obrazy takových mistrů, jakými byli Tizian či Peter Paul Rubens. Právě on umístil malého ochránce své paní do výjevu ze svatby Marie Medicejské s francouzským králem Jindřichem IV.
Papilloni jsou řazeni do skupiny tzv. „španělů“, k jejich příbuzným patří i oblíbený King Charles Cavalier Spaniel. Původně ale neměli vztyčené uši, jak je známe dnes. Verze s oušky otočenými dolů se nazývá „phalenové“.
Chovala je i slavná metresa francouzského krále Ludvíka XV. madam de Pompadour či nešťastná dcera Marie Terezie, než ji smetla Velká francouzská revoluce z trůnu. Marie Antoinette se od svého psíka neodloučila ani během dramatického pokusu o útěk ze země a byl jí jedinou útěchou, když jí Národní konvent postupně odebral obě děti a jí čekala poslední cesta pod guillotinu.
Právě období po pádu Bastilly se stalo osudným nejen šlechtě, ale i šlechtickým psíkům, kteří byli téměř vyhubeni. Podařilo se je zachránit díky křížené plemenitbě a v roce 1905 získali status samostatného moderního plemene. Dodnes se občas může stát, že se fence papillona narodí i nějaký ten phalen.
Dlouhá a hebká srst působí na řadu lidí, kteří ji hladí, doslova jako balzám, takže se pejsek doporučuje jako společník pro překonávání traumat - třeba po odchodu člena rodiny. Papillon je vybaven jakýmsi 6. smyslem na lidské nálady, dokáže se dokonale vcítit do rozpoložení lidského společníka a svému majiteli, či majitelce dovede oddaně ležet na klíně a nechat se hladit klidně několik hodin.
Ale nenechte se tím zmýlit. Podle zkušených chovatelů dovedou udělat pro pobavení své i svých páníčků pěkné šaškárny a pokud dostanou příležitost, předvedou na nejedné „psí olympiádě“, kolik energie se v jejich 2 - 4 kilovém tělíčku skrývá.
Kromě agility v kategorii small (překonávání překážek nižší výšky pro menší plemena) se při dobrém vedení mohou stát i hvězdami dogdancingu (synchronizovaný tanec člověka a psa na hudbu) nebo flyballu (chytání létajícího talíře). Jen si dávejte pozor, aby byly překážky uzpůsobeny jejich velikosti, jakýkoliv pád z větší výšky by pro něj mohl být fatální.
Pro další informace: