Článek
Původně šlo vlastně o rozlehlý park na jihozápadním svahu Petrova, v místech někdejšího opevnění. Dokonce mu patří prvenství mezi volně přístupnými parky založenými veřejnou správou v rámci Českých a Moravských zemí Rakouského císařství.
Na sklonku 18. století byl skalnatý vrch, kde stojí brněnská katedrála sv. Petra a sv. Pavla, zpřístupněn stezkou s křížovou cestou, kudy poutníci stoupali kolem 14 kapliček až ke Kalvárii.
První plány na vytvoření veřejného parku se objevily už v roce 1805, ale jejich realizaci překazil příchod Napoleonova vojska před bitvou 3 císařů u Slavkova, kdy město mělo najednou úplně jiné starosti.
Husova ulice je nejrychlejším propojením Hlavního nádraží s centrem města pomocí tramvajové linky č. 12. V pozadí vpravo obelisk císaře Františka I.
K plánu na veřejný park se místodržící hrabě Prokop Lažanský sice časem vrátil, ale tím, kdo jeho projekt dotáhl, byl až jeho nástupce Antonín Bedřich hrabě Mitrovský z Mitrovic. Nový park dostal jméno Františkov a ozdobil jej vítězný obelisk připomínající porážku Napoleona i silami rakouského císaře Františka I. Slavností odhalení proběhlo 4. října 1818.
Zároveň vznikl pavilon s pramenem zdraví Fons salute ve spodní části parku. Věřilo se tehdy, že jde o skutečný pramen vyvěrající přímo ze skály, který měl podle současníků blahodárné účinky.
Bohužel pramen, který souvisel s vodojemem v horní části Denisových sadů se ukázal v 90. letech 19. století zdrojem tyfové nákazy a logicky ztratil na své oblibě. Časem pak úplně vyschl a v současnosti na něj upomíná jen název „Studánka“ a někdejší kruhová kašna.
Husova ulice pokračuje kolem vrchu Špilberk, a kromě Besedního domu je sídlem i Moravské galerie či Uměleckoprůmyslového muzea
Se vznikem Československé republiky přišlo logicky i potlačení všeho rakouského, tedy i názvů ulic či parků. Nejinak tomu bylo i v Brně, kde někdejší Františkov získal nové jméno - Denisovy sady. Stalo se tak v roce 1919 na počest francouzského historika Ernesta Denise, který se ve svém výzkumu zaměřoval na dějiny slovanských národů, hlavně pak Čechů. I díky němu se podařilo při jednáních po 1. světové válce prosadit Československo jako nový stát uprostřed Evropy.
Denisovy sady se staly oblíbenou nedělní destinací pro stovky Brňanů, zvlášť, když tu byla postavena kolonáda a hudební pavilon. Pak ale dostal přednost nový městský plán, který mezi lety 1939-1941 doslova rozštípnul oblíbený park na dvě části prodloužením Husovy ulice.
V minulých letech prošel park Studánka úpravami, včetně bohaté výsadby parkových růží, které jsou právě teď plně nakvetlé
Dnes je park Studánka spíš překvapením než známou destinací, ale kdo si do něj zajde, může se kochat výhledy jak do zeleně, která prošla před několika lety rozsáhlou úpravou, tak i na střechy domů pod sebou nebo na nedaleký hrad Špilberk.
Jen samotný pavilon Fons salute dnes moc malebně nevypadá, přece jen od poslední rekonstrukce v roce 1987 už uběhlo dost času. Ale třeba se i na něj dostane a dočká se konečně opravy opadávajících omítek.
Pro další informace:
