Článek
V Čechách bylo hned několik podzemních továren, kde se za 2. světové války vyráběla výzbroj pro německou armádu. Vycházelo to logicky z dlouholeté průmyslové tradice našich zemí i relativní „bezpečné“ vzdálenosti od bojišť, alespoň na začátku konfliktu na území Evropy.
Dodnes jsou zmapovány jen některé z nich, třeba továrna Richard u Litoměřic, Františkov na Šumavě či Rabštejn u České Kamenice. Zcela speciální kategorii tvoří „tunelová“ továrna Diana, která působila skutečně v tunelech vyražených původně pro zamýšlenou železniční trať z Brna do Havlíčkova Brodu. V ní se ve třech různě dlouhých prostorách montovaly jednotlivé části stíhacích letounů Messerschmitt Bf 109 G. Díly - trup i křídla - se dodávaly na letiště zvlášť a kompletovaly se až přímo na místě jejich budoucího působení.
Většina podzemních továren vznikla během let 1943 a 1944, kdy se začala fronta z obou stran přibližovat a nálety bombardovacích jednotek Spojenců byly čím dál častější i přesnější. Nejinak tomu bylo i v Brně „proslulém“ hned několika závody na výrobu zbraní, z nichž ten největší - Flugmotorwerke Glöckner-Ostmark GmbH, původně Zbrojovka, sídlil v okrajové východní části moravské metropole.
Nejen samotná rozsáhlá fabrika, kde se ještě do zabrání Němci kromě zbraní vyráběla také auta, psací stroje nebo traktory, ale i přilehlá čtvrť Židenice se 25. srpna 1944 staly cílem masivního útoku amerických bombardérů.
Kromě poškození továrního komplexu se sčítaly i oběti z řad civilistů. Jednou z jejich připomínek je na zdejším hřbitově pomník 38 mrtvých, převážně žen a dětí, kteří nálet nepřežili. Až nedávno bylo odhaleno, kde a jak se na něm vlastně vzal náhrobek s půvabnou dívkou, přenesený ze zrušeného hrobu rodiny Smutny na Ústředním brněnském hřbitově.
Pomník 38 obětem bombardování Brna na hřbitově v Židenicích
V té době už ale strategická část výroby pod hlavičkou Flugmotorwerke Glöckner-Ostmark GmbH pokračovala v prostorách jeskyně Výpustek. Rozsáhlý podzemní prostor nedaleko proslulé Býčí skály, na půl cesty mezi Babicemi nad Svitavou a Křtinami, nebyl žádným neznámým místem.
Od třicátých let jej využívala už československá armáda, která si tu zřídila sklad munice a dalšího vojenského vybavení. Aby se dalo do jeskyně vjíždět i nákladními vozy, byly provedeny základní úpravy odstřelem a betonáží.
Němci tedy jen navázali na původní plány, rozšířili prostory a přidali důmyslný systém odvětrávacích šachet skrytých v okolní zeleni. Ve finále tu pracovalo na 1200 dělníků a další desítky úředníků. Jedinou nevýhodou byla vzdálenost od mateřského závodu a nutnost vše přepravovat cca 20 kilometrů z Brna do Výpustku a zase zpět.
Vstup do jeskyně Výpustek
Paralelně vznikaly projekty i na další podzemní továrny, kam by se dala výroba přenést. Jednou z nich je štola pod vrchem Záruba u Kuřimi. Brněnští zbrojováci ji začali budovat v roce 1944 coby plánovaný podzemní provoz související s místní slévárnou, zároveň ale měla sloužit i jako kryt.
Štola Axinit sice nakonec nikdy nezačala fungovat pro výrobu, ale coby úkryt ji na konci války využilo až 3.000 občanů z nedaleké Kuřimi. Dnes se do ní i do jeskyně Výpustek můžete podívat, obě jsou zpřístupněny pro veřejnost.
Nevýhodou obou výše zmíněných byla ale vzdálenost od mateřského závodu. Proto vznikl plán na podzemní továrnu přímo v Brně. Ta měla být vyhloubena v těsném sousedství Zbrojovky, jen pár desítek metrů od židenického hřbitova, v části zvané Akátky.
Do konce války se ale podařilo vybudovat jen nepatrnou část původně zamýšleného skrytého areálu. Díky amatérským badatelům, kteří po 16 letech hledání objevili vstup do továrny, se podařilo přesvědčit vedení městské části Židenice, aby se s nimi do průzkumu také zapojilo.
To se zprvu stavělo k celému projektu nedůvěřivě, nedochovaly se totiž žádné oficiální zprávy ani plány, kde by tajná továrna měla být. Nakonec ale spolu s brněnským magistrátem zaplatilo přesné zaměření chodeb pomocí 3D laserového skenování. Nestejně široké chodby se nacházejí v hloubce 6 - 17 metrů a s povrchem je spojují jen úzké větrací šachty.
Část chodeb by měla směřovat až pod dnešní Rokytovu ulici. To znamená do míst, kde se v současnosti provádějí průzkumné vrty pro budoucí tunel, který se stane další částí brněnského velkého městského okruhu. Jeden z dodatečných průzkumných vrtů by teď měl být veden právě do míst, kde by se měly pod zemí skrývat i chodby nedokončené podzemní fabriky.
Pokud to bude možné a bezpečné, plánuje do budoucna vedení Židenic při terénních úpravách po dokončení nové dopravní spojnice začlenit do zamýšleného parku i vstup do podzemí a zpřístupnit jej veřejnosti.
Pro další informace:
