Článek
Kdysi jsem snila o možnosti, že bych zakoupila starý jihočeský statek, postupně ho opravila a žila v něm. Naivně jsem si říkala, že to naši předkové měli dobře rozmyšleno, vepředu do návsi štít a v něm jednu - dvě sednice, za nimi kuchyň s kamny a z chodbičky schody na půdu. K tomu travnatý dvůr (až později jsem ve skanzenu zjistila, že původně sloužil hlavně na vyvážení hnoje z maštale) a různé další místnůstky pro slepičky, pro prasátka, pro kravičky. Na konci uzavírala dvůr stodola a odtud už byl přímý přístup k záhumenku či na pole. No, malovala jsem si to coby dítko školou povinné a bytem v paneláku, moc růžově.
Teprve později, s tím, jak jsme začali uvažovat o rodině a zakotvení, jsme se - po rozhodnutí utéct z města - odhodlali pro průzkum domků na prodej v okolních vesnicích. Naší nespornou výhodou byl příbuzný stavař - statik, který získával ostruhy v oboru při moravských povodních 1997 a vlhkou stavbu „vycítil“ na dálku. S ním byl průzkum většinou dost rychlý - co se nám líbilo, to nám přesně ukázal ve světle svého oboru a vysvětlil, kolik tak bude stát u „levného“ domečku sanace a další potřebné stavební úpravy. O nutnosti revize elektřiny, vody, komínu a dalších „drobnostech“ ani nemluvě.
Pokud jde o rekonstrukci „domu po babičce“, pořád se mi tenhle koncept líbí víc, než masová výstavba satelitů na polích. Zvlášť, když je tu možnost získat dotaci i na nový dům na místě původního strženého. Ale nespornou výhodou je historii takového domu znát do detailu, včetně původních stavebních plánů (zachovali-li se), všech revizí a ideálně i rozvržení co do prostoru. Ne každá vysněná stavební úprava je možná a ne každý soused má pochopení pro stavební úpravy „za plotem“, s čímž se musí při rekonstrukci také počítat.
Ať už si svůj dům vysníte, jak chcete, realita bude stejně trochu jiná. Na seznámení a sžití s ním budete potřebovat minimálně rok (než se vystřídají všechna roční období, světlo i počasí), ale někdy to trvá i déle. Nakonec - domov z domu stejně dělají hlavně ti, se kterými ho sdílíte - já tomu našemu začala říkat domov, až když mi v něm rostou děti.
