Článek
Tím prvním je Jana Paulová. Nezalekla se o generaci či dvě mladších soupeřů a po hlavě se vrhla do tanečního reje, který jí a Robina Ondráčka donesl až do šestého kola.
Vítězem je také Patrik Hartl, který dokázal sobě i divákům, že ani sedaví zaměstnanci nemusí být vyložená taneční „dřeva“. Naopak se „prochechtal“ až do semifinále, z něhož ale musel pro zdravotní důvody odstoupit.
Dalším z vítězů je Centrum paraple, které si na svoje konto připsalo rekordní částku 43 703 496 korun ve prospěch zdárného návratu všech, které nemoc či úraz posadily na invalidní vozík.
S tím souvisí i účast prvního paraolympionika v historii české verze soutěže, cyklisty Jiřího Ježka, který předvedl všem nevěřícím Tomášům, že ani s handicapem život nekončí. Vysekl na parketu takové výkony, kdy si divák nebyl jistý, která noha mu vlastně chybí. Klobouk dolů!
Pokud jde o největší „opičárny“ na instagramu, pak je vítězem Oskar Hes, který ale potřeboval pomoc i svých soupeřů a partnerky Katky, aby bavil internet scénkami, při nichž se jich vynalézavě zbavoval. Zvlášť mne pobavila ta s „nezdolnou“ Lucií Vondráčkovou a hřebíky v botách. Kdo trochu zná taneční soutěže, asi ví, že to bohužel sem tam bývá i realita, jak se „vyřazuje“ konkurence.
A neposledním vítězem je i Chilli Ta, dívka z vietnamské komunity, která snad už všem škarohlídům dokázala, že patří do naší země možná víc než oni.
Za vítězku považuji i Martinu Ptáčkovou, od začátku podceňovanou, a přitom neustále na sobě pracující dívku, která do té doby znala jinou formu pohybu a nebála se upozornit na šikanu, jíž byla v dětském věku vystavena.
Nespornými vítězi jsou i všichni taneční partneři soutěžících, kteří „oddřeli“ nejen fyzickou a taneční přípravu svěřených „oveček“, ale dokázali každý týden přijít s novými, často překvapivými choreografiemi nejen na populární, ale i často pozapomenuté melodie (zvlášť si cením připomínky Zuzany Navarové, s níž přišel Dominik Vodička).
Stovky hodin na zkušebnách, desítky v sále, bolavé i ty svaly, o kterých možná ani soutěžící netušili, že jimi disponují. To všechno byl jeden z nejsledovanějších programů České televize, kam rozhodně patří, i když není z nejlevnějších. Jak připomněl Marek Eben, v čase konfliktů všude kolem nás je to milá připomínka slušnosti a dobrých mravů.
Pořád mi ale nikdo nevymluví, že famózní vítěz Oskar Hes byl mimo všechny kategorie a správně by ve StarDance vůbec neměl soutěžit. Jeho výkony byly na takové úrovni, kam jeho soupeři ani nedohlédli, a celou soutěží projel jako nahřátý nůž máslem.
Krásným momentem po finále byl i společný pohádkový tanec na rozloučenou na písničku „Hádej“, kdy se celý parket zaplnil neuvěřitelnou ladností, jakou si na začátku soutěže u některých z vybraných soutěžící uměl představit snad jen ten největší optimista.
Příští rok bude pro StarDance odpočinkový, na obrazovkách jej snad uvidíme za dva roky při 14. ročníku. Ten třináctý vůbec nebyl nešťastný, naopak mi přijde, že letos celá soutěž dostala pořádnou infúzi nové energie.
A ještě douška na závěr - ať už tančíte valčík, kankán, folklórní verbuňk, který dostal do kolen porotu, protože jej neuměla hodnotit, nebo jen tak „šlapete zelí“, důležité je, že vám to dělá radost.
Takže dámy a pánové - račte na parket, plesová sezóna právě začíná!
