Článek
O pár let později dostal taneček, po kterém se Karin Kneisslová před ruským vůdcem hluboce poklonila, mnohem temnější kontury.
Během vlády Svobodné strany Rakouska FPÖ, za níž byla Kneisslová jako nečlenka nominována do ministerského křesla, totiž byla vstřícnost k Rusku u našich jižních sousedů víc než zřetelná.
O rok později bylo všechno jinak. Po aféře s nahrávkou, kdy údajná neteř turkmenského oligarchy nabízela vedení FPÖ předvolební podporu na stránkách nejčtenějšího rakouského listu Die Kronen Zeitung výměnou za státní zakázky, se celá vláda poroučela a byly vyhlášeny předčasné volby. Po nich už se Kneisslová sice v rakouské vládě neobjevila, ale zasedla na skvěle placené místo v dozorčí radě ruského ropného koncernu Rosněfť.
Po napadení Ukrajiny ruskou armádou byla jednou z mála politiků, kdo válečný akt neodsoudil, ale naopak si své vazby s Ruskem podržel. Což postupně vedlo k její izolaci, takže se po rozvodu rozhodla i se svými poníky vydat přímo do Ruska - nejprve na dovolenou, později prohlásila, že už se vracet zpátky nebude.
V místních médiích se nechávala slyšet, že jí život na ruské vesnici přijde opravdovější a že tu ráda zapustí kořeny. Od Putina dostala nabídku stát se ambasadorem Centra ussurijských tygrů, což měla být náplast za funkci ruské expertky v Radě OSN, kterou nezískala.
Ačkoliv má zvířata ráda, přeci jen stěhování na Dálný východ v jejich plánech nebylo. Kneisslová, která v lednu oslavila šedesátiny, se v současnosti prezentuje jako profesorka petrohradské univerzity, která tu a tam hostuje i na dalších ruských vysokých školách, spisovatelka a autorka analýz. Jejich společným jmenovatelem je jedno - co nejvíc očernit Evropu, včetně rodného Rakouska, a chválit na všechny strany Rusko a Putina.
Pravidelně, 2-3× týdně publikuje na stránkách ruských novin a webů články vyjadřující se k aktuálnímu dění, mj. „Není tu nikdo jiný, s kým bychom mohli mluvit, kromě Washingtonu“ (Vedomosti, 19.2.2025), „Trump nevidí Evropu jako zajímavého partnera pro USA“ (TASS, 15.1.2025) nebo „Obyvatelé Rakouska mohou bez dodávek plynu z Ruska zkrachovat“ (RT, 17.11.2024).
Vloni v listopadu se dokonce v podcastu Haus des Dichters na adresu svých někdejších spoluobčanů vyjádřila, že „pro Rakušany je charakteristická směsice malomyslnosti, závistivosti a velmi silného komplexu méněcennosti“. Navíc přihodilo i perlu, kdy podle jejího mínění není náhodou, když Hitler a další špičky gestapa pocházeli z Rakouska.
To si ale Rakušané nedali líbit a vzkázali své bývalé krajance domestikované na východě, že se charakteristika vztahuje i na ni. Navíc jí připomněli, aby si uvědomila, že ten, komu dnes slouží, si s Hitlerem v ničem nezadá.
Pro další informace:
