Článek
I když se to s odstupem více než 100 let jeví jako hotová věc, vývoj v Rusku po 7. 11. 1917, kdy moc přebrali během tzv. Velké říjnové socialistické revoluce bolševici neboli později komunisté, mohl vypadat úplně jinak a žádný Svaz sovětských socialistických republik by vůbec nemusel vzniknout.
Stačilo, kdyby se jedné téměř slepé dívce podařilo trefit se z pistole o pár centimetrů vedle a úspěšně vykonat atentát na hlavního revolucionáře.
Onou dívkou byla Fanny Kaplanová a terčem Vladimír Iljič Lenin - a oba vlastně neexistovali. O tom, že V. I. Lenin byl jen pseudonym někdejšího hocha ze středostavovské rodiny Uljanových, se patrně stále ještě obecně ví. Po smrti staršího bratra Alexandra v oprátce na popravišti, kam se dostal pro nedokonaný atentát na cara, se Vladimir rozhodl raději vystupovat coby revolucionář pod smyšleným jménem.
Stejně se ale zachovala také Fejga Rojtmanová, dcera chudého učitele ve Volyňské gubernie. Narodila se v roce 1890 a jako patnáctiletou ji zastihla první ruská revoluce v roce 1905. Tehdy ji okouzlily myšlenky anarchismu a v jeho duchu se se svými spolupracovníky rozhodla o rok později spáchat atentát na místního gubernátora (dnes bychom mohli říct třeba hejtmana). Jenže bomba při neopatrné manipulaci vybuchla ještě v hotelu a místo zástupce cara zemřela pokojská.
Fejga Kaplanová, jak si tehdy říkala, byla coby sedmnáctiletá odsouzena v Kyjevě k trestu smrti, ale díky nízkému věku vyvázla „jen“ s doživotím. Na nucených pracech částečně oslepla a doživotně už měla se zrakem velké problémy.
Pod vlivem další vězeňkyně přestala Fanny vyznávat anarchismus a přešla k socialistům-revolucionářům, dnes známým jako eseři. Když se v roce 1917 dostala na amnestii ven z vězení, léčila se na Krymu u doktora Dimitrije Iljiče Uljanova. Nejde o shodu jmen, ale o Leninova bratra, který Fanny paradoxně navrhl oční operaci, jenž by jí mohla vrátit zrak.
Fanny se po částečně úspěšném zákroku přesunula do Moskvy, kde měla 30.8. 1918 celkem 3× vystřelit na Lenina. K jejímu zatčení došlo prakticky okamžitě poté a u výslechu se prý sama doznala.
Lenin se nechal převézt místo do nemocnice rovnou do Kremlu, kde se jakoby zázrakem rychle uzdravil, i když měl mít už doživotně zdravotní problémy. Dodnes uchovávají v Moskvě kulku, která prý byla z jeho těla vyjmuta až při pitvě a balzamování, než byl vystaven v proslulém mauzoleu na Rudém náměstí.
Neexistoval žádný svědek, který by hodnověrně potvrdil, že střílela právě Kaplanová. Po výsleších byla už za dva dny Fanny odsouzena opět k smrti, ale tentokrát byla její poprava skutečně vykonána. Stalo se tak 3.9.1918 a zároveň byl rozpoután Rudý teror, který mířil proti všem socialistům a další nepohodlné opozici vůči bolševikům.
V podstatě bez soudů popravovali příslušníci tajné policie Čeky tisíce lidí. Strohý odhad říká, že Rudému teroru padlo za oběť 1,7 miliónu obyvatel Ruska. Tím se podařilo bolševikům v čele s Leninem upevnit svojí moc a později položit základ Sovětského svazu, i když „rudí“ bojovali s „bílými“ o definitivní nadvládu ještě několik let, a to značně nevybíravými způsoby z obou stran.
Více informací najdete na:
