Článek
Hluboké oči, ve kterých se muži utopí, poněkud zastřený hlas, který je sametový i dráždivý zároveň, a příslib sladkého nebezpečí. Momentálně je takových žen v Hollywoodu citelný nedostatek. Namátkou mne napadá třeba izraelská herečka Gal Gadot, která kráčí ve stopách Sharone Stone, Angeliny Jolie či Michelle Pfeiffer.
V předchozích hereckých generacích bylo zastoupení „osudových žen“ mnohem širší - od ikony všech ikon Marilyn Monroe a její vrstevnice Jane Russell, přes Vivien Leight až po Romy Schneider, která jako jedna z mála prorazila mimo Hollywood.
V současnosti je ještě stále aktivní i generace tzv. „sexybabiček“ Hollywoodu - legendární Italka Sophia Loren, politicky kontroverzní Jane Fonda a bez debat ikonická Faye Dunaway. Ta na sebe poprvé upozornila rolí zamilované pistolnice Bonnie v nesmrtelné gangsterce Bonnie a Clyde, kde jejího partnera ztvárnil Warren Beatty. Filmu k statusu legendy pomohla nejen kontroverzní tématika skutečného páru milenců-gangsterů a „veřejných nepřátel č. 1“ řádících ve 30. letech v USA, ale i šuškanda kolem ústředního hereckého páru, která tvrdila, že se buď nezřízeně milují nebo naopak do krve nenávidí.
Tak jako tak, Faye Dunaway se stala nejen žádanou herečkou, ale také módní ikonou, která svými kostýmy Bonnie, pod níž jí hlavní návrhářka Theodora van Runkl zakázala nosit podprsenku, udávala módní směr celé dekády.
Faye Dunaway
Během své kariéry se Faye na filmovém plátně setkala s celou řadou vynikajících partnerů - Stevem McQueenem v Případu Thomase Crowna, s Kirkem Douglasem v Tiché dohodě, s Dustinem Hoffmanem v Malém velkém muži, s Robertem Redfordem ve Třech dnech kondora či s Jackem Nicholsonem v Čínské čtvrti.
Že nejde jen o hezkou tvářičku, ale skutečnou herečku s velkým potenciálem, dokazují její nominace i vítězství ve Zlatých globech (11 nominací a vítězství v letech 1977, 1999), britských BAFTA (4 nominace a vítězství v kategorii Nejslibnější nováček 1968) a na Oscarech (3× nominace a vítězství v roce 1977 v kategorii Nejlepší herečka za snímek Network).
Bez nadsázky o ní můžeme mluvit jako o jedné z nejzářivějších hvězd své generace, jejíž jméno dokázalo prodat jakýkoliv nový film. Sama si dávala pozor, do jakých projektů vstupuje, a tím svou cenu ještě zvyšovala.
Hotel Esplanade v Mariánských Lázních
To, že se po úspěchu Miloše Formana a jeho Amadea zaměřili hollywoodští tvůrci v 80. letech minulého století na socialistické Československo, kde našli neokoukané scenérie, mimořádně manuálně šikovné a přitom levné spolupracovníky, i sice komunisticky těžkopádné, ale pro výdělek v dolarech celkem vstřícné úřady, byl neoddiskutovatelný fakt, který potvrdila i Barbra Streisand se svým režisérským počinem Yentl.
Neméně ambiciózním byl film Palčivé tajemství, který se na motivy stejnojmenné povídky Stefana Zweiga rozhodl koncem 80. let natočit britský scénárista a režisér Andrew Birkin, bratr známější herečky Jane Birikn.
V příběhu odehrávajícím se v sanatoriu kdesi u Vídně těsně před Silvestrem 1919, se dvanáctiletý syn amerického velvyslance Edmund „Nick“ přijíždí léčit ze svého astmatu. Otec je příliš zaneprázdněný svou prací, proto chlapce doprovází jen jeho matka (Faye Dunaway), pohledná čtyřicátnice trpící manželovým nezájmem. Záhy po příjezdu se Nick seznámí se záhadným baronem, který se mu věnuje, učí ho plavat a vypráví mu své historky z nedávné války, kde bojoval a byl v zajetí.
Nick si barona oblíbí a tím ho přivede i ke své matce, která pomalu ale jistě propadá jeho šarmu. Postupně se role obrátí. Na první místo baronova zájmu se dostává stále ještě pohledná žena a chlapec se stává přítěží při jejich dostaveníčcích. Ten reaguje nejprve podezřením, pak zlobou a nakonec útěkem.
V nádherných scenériích bohatě zasněženého hotelu Esplanade v Mariánských Lázních proměněného na filmový Winter Palace, kde se v roce 1987 snímek natáčel, vzniklo komorní, ale silné drama, které dodnes neztratilo nic na svém kouzle.
Zásluhu na tom má nejen podmanivá hudba Hanse Zimmera, ale hlavně obsazení německého herce Klause Maria Brandauera, v té době na samotném vrcholu hereckých sil, které prokazoval v až mystických rolích Hitlerova jasnovidce Hanussena či nešťastného Plukovníka Redla.
Chemie mezi Brandauerem a Dunaway je 100%, byť za celý snímek divák neuvidí ani kousek nadbytečně holé kůže, včetně eroticky laděných scén. I díky tomu se stal film nazvaný v originále Brennendes Geheimnis neboli Burning Secret, jedním z nejlépe převedených literárních děl na filmové plátno.
Klaus Maria Brandauer
Pro českého diváka není kromě lokace bez zajímavosti, že v něm uvidí celou řadu českých herců v buď epizodních rolích nebo v komparzu, a že v něm filmařské ostruhy získával i uznávaný scénárista a režisér Vladimír Michálek, který byl angažován jako asistent režiséra Birkina.
Pokud nemusíte silvestrovský mód všeobecného veselí, ale naopak si chcete užít konec roku s dokonalým hereckým koncertem, můžete si film pustit - je celý k dispozici na youtube.
Pro další informace:
