Článek
Nejde ale o žádnou univerzitu třetího věku. Nastupuje k dálkovému studiu na sociálně zdravotním oboru. Naštěstí v tom není sama. Když se sešla s budoucími spolužáky u přijímacího řízení, nejmladšímu bylo kolem třicítky.
Známe se od gymnázia - sice jsme každá chodily do jiné třídy, ale nějak jsme si padly do oka a od té doby jsme ve více či méně intenzivním kontaktu. Navzájem jsme si odsvědčily svatby, radovaly se z narození potomků, želely ztrát a porovnávaly, co se které daří víc a co méně.
Když jsme společně odmaturovaly, plánovaly jsme studia na vysoké. Já šla směrem humanitním, ona byla rodinou přesvědčena, ať vyzkouší pedagogiku se zaměřením na němčinu a hudbu, kde by zúročila 12 let hry na klavír.
Když jsme si za pár dnů po nástupu do prvního ročníku volaly, překvapila mne prohlášením, že právě byla na studijním oddělení a vrátila index. Rozhodla se tak po úvodní hudební hodině, kdy jí při rozebírání tónin došlo, že tady vlastně vůbec být nechce.
Pragmaticky vzápětí vyrazila do Německa jako au - pair a když se po dvou letech vrátila, byla pevně rozhodnutá, že se vydá překladatelskou cestou.
Doplnila si vzdělání v jazykové škole a postupně se stále víc zaměřovala na soudní tlumočnictví. S ohledem na rodinu se ale v posledních letech čím dál tím víc věnovala překladům z domova. A tady se nedávno objevil zádrhel. Agentura, pro kterou pracovala, stále častěji používá k překladům umělou inteligenci, což pro kamarádku znamenalo místo vlastního překládání dělat jen korektury, bohužel za mnohem nižší ceny.
Všechno vyvrcholilo během covidu-19, kdy se v malém bytě, který měla většinu dne jen sama pro sebe, najednou pohyboval i muž a dospívající syn, takže na práci chyběl klid. Tenkrát se vrátila ke svému snu pracovat ve zdravotnictví, což kdysi plánovala, než ji rodiče přesvědčili, že jako učitelka to bude mít lepší.
Nejprve si tedy udělala rekvalifikaci na asistenta pedagoga, ale pořád ji to táhlo k jinému oboru. Když mi hrdě oznamovala, že je přijatá, měly jsme z toho radost obě.
Sice už má syna těsně před maturitou, ale stejně se trochu bojí, jak se jí podaří skloubit všechno dohromady.
Věřím, že se nakonec svého snu dočká a držím jí - i všem, kteří se bez ohledu na datum narození, znovu pouští do studia, ať jim to vyjde.
