Hlavní obsah
Knihy a literatura

V Kunderově zátiší čeká na čtenáře smečka moudrých jezevčíků

Foto: knihoMolka

Centrální část knihovny vyplňuje kulatý stůl pro diskuze, který se dá rozložit na několik samostatných částí

Z jedné strany hlavní schodišťová chodba, z druhé výhled do ulice, nad knihovnami autorem malované ilustrace, a v nich tisíce knih - vítejte v brněnské knihovně zasvěcené Milanu Kunderovi.

Článek

Symbolem knihovny, která je součástí Moravské zemské knihovny (MZV), je psík s dlouhýma ušima a chytrýma očima, jak ho namaloval spisovatel pro jedno ze svých pozdějších vydání románu Nesnesitelná lehkost bytí. Právě on provádí návštěvníky prostorem a pomocí QR kódů upozorňuje na rozmanité zajímavosti o Kuderovi a jeho díle.

V naší historii není mnoho světově proslulých autorů, kteří by sklidili uznání za tvorbu hned ve dvou jazycích. Milan Kundera psal nejprve česky, ale po svém, normalizačními okolnosti vynuceném odchodu do Paříže v 70. letech minulého století se rozhodl osvojit si francouzštinu na takové úrovni, aby v ní byl schopen tvořit. O tom, že se mu záměr povedl, svědčí celá řada ocenění, která se mu i za jeho pozdější tvorbu dostala, včetně Ceny Franze Kafky, Prix Europa-Littérature, Los Angeles Times Book Prize nebo Řádu čestné legie.

Foto: knihoMolka

Dvě z celé řady cizojazyčných vydání Nesnesitelné lehkosti bytí

Ačkoliv už se nikdy za svého života do Československa, potažmo České republiky nevrátil, je tu dnes přítomen jak on, tak i jeho dílo. Vděčíme za to jeho druhé manželce Věře Kunderové, která s ním sdílela francouzský azyl. Ta několik let před smrtí přišla s nápadem, aby Milan celou literární pozůstalost „vrátil“ do svého rodiště - do Brna.

Prý se jí o tom - podle ředitele MZK Tomáše Kubíčka - zdálo ve snu. Celá rozsáhlá knihovna, která kromě vydání Kunderových románů v 58 jazycích - od albánštiny a arabštiny až po urdštinu a tamilštinu - obsahuje i řadu digitalizovaných fotografií ze soukromí, články z časopisů i rukopisy, se přestěhovala do Brna v letech 2022 a 2023.

Její odvoz probíhal ve dvou fázích a po úpravě vyhrazeného prostoru v budově na brněnské Kounicově ulici se 1. dubna 2023 slavnostně otevřela zbrusu nová Knihovna Milana Kundery. Stalo se tak v den spisovatelových 94.narozenin a možná jej potěšil i fakt, že se tak stalo pouhé 3 zastávky tramvají č. 12 od jeho rodného domu v Purkyňově ulici v Králově Poli.

Foto: knihoMolka

Když na chvíli zvednete oči od stránek, můžete si připadat, jako když levitujete nad okolní ulicí. Nebo si můžete zblízka prohlédnout Cenu Franze Kafky (plastiku od sochaře Jaroslava Róny), kterou Kundera dostal v roce 2020.

Místnost v prvním patře, která tak trochu „levituje“ nad ulicí a knihovním bistrem v přízemí, je příjemným prostorem, který architekt Martin Hrdina pojal se svými kolegy jako místo k setkávání u kulatého stolu. Ale nechybí tu ani zákoutí s pohodlnými křesílky pro samostudium nebo přemýšlení nad citáty. Ty si můžete volně vylovit z krabice vyzývající návštěvníky „Vezmi, čti a přemýšlej“.

Zároveň jsou tu k dispozici i tři počítače se vstupem do databáze dalších Kunderových prací a fotografií v digitalizované podobě. V knihovnách je na 4.000 svazků, a protože MZV zdědila i povinnost nakladatelů odevzdávat do ní autorské výtisky, každý týden přibydou průměrně 1-2 nové knihy z celého světa.

Foto: knihoMolka

Inspirace k vlastnímu namáhání mozkových závitů

Jsou tu ale k prolistování i opravdové unikáty - třeba dvoudílné obří vydání slavného středověkého románu Gargantua a Pantagruel od francouzského spisovatele François Rabelaise, ke kterému v roce 2019 Kundera napsal vlastní předmluvu.

Součástí programu knihovny jsou i setkávání a kritická čtení Kunderových děl, kde se zájemci mohou podělit nejen o své dojmy, ale nahlédnout i tak trochu za kulisy autorovy tvorby. Momentálně třeba probíhá od října, vždy jedno pondělí v měsíci, cyklus o románu Žert, kde ještě zbývá probrat, jak moc se pohyboval autor na hraně kýče a co všechno spojuje i odlišuje původní knihu od její filmové verze.

Foto: knihoMolka

Jedno z knihovních zákoutí pro nadšené knihomoly

Milan Kundera zemřel necelé čtyři měsíce po otevření své brněnské knihovny, paní Věra jej přežila o rok a dva měsíce. Oba si přáli být pohřbeni v Brně, což by se jim mělo vyplnit letos na jaře. Momentálně jsou jejich urny uloženy právě v Moravské zemské knihovně a připravuje se pro ně poslední volné místo v čestném kruhu na Ústředním hřbitově.

Město vybralo ze 41 návrhů na pomník ten, který představuje levitující knihu od rakouského sochaře Johanna Paara. Pokud půjde všechno podle plánu, měl by být finální hrob manželů Kunderových slavnostně představen veřejnosti přesně 3 roky po Milanově úmrtí - tedy letos v červenci.

Foto: knihoMolka

Už od loňského roku probíhají v čestném kruhu na Ústředním hřbitově úpravy, které umocní důstojnost „brněnského Slavína“.

Pro další informace:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz