Článek
Navíc, dožije-li se požehnaných devadesátin při jasné mysli a získá si určitou autoritu vším, co v životě udělal, nemusí se ohlížet na „takydobré rady přátelů“, ať jen v klidu užívá důchodu.
Naopak, pocítí-li morální apel, může se stát majákem v bouřlivých časech, který lidem připomene, že bílá je bílá a černá zůstává černá, byť by se jim kdokoliv snažil v „newspeaku“ namluvit, že už to neplatí.
Není to poprvé, co se březnový jubilant, který přišel na svět v Den učitelů, postaví před občany, kteří se sejdou na pražské Letné. „Dobré ráno,“ je zdravil už v roce 2019, na zatím největší demonstraci proti krokům tehdejšího premiéra Andreje Babiše, prezidenta Miloše Zemana a ministryně spravedlnosti Marie Benešové.
Po 7 letech, kdy opět ve Strakově akademii sedí Babiš a obklopuje se mírně řečeno problematickými lidmi tu s vazbami na Putinovo Rusko, tam na Orbánovo Maďarsko, a kdy vláda zkouší prosadit jeden kontroverznější zákon za druhým, přičemž oslabuje naše místo v demokratickém světě i bezpečnost, jak se jen dá, se Zdeněk Svěrák vrací na Letnou.
Stane se tak v už v sobotu 21. března od 15 hodin, kdy se Milion chvilek opět chystá na pláň s výhledem na Pražský hrad i na hlavní město. A s ním všichni, kterým není lhostejné, co se v České republice během posledních pár měsíců od voleb děje, a jak se otáčí kormidlem v neprospěch nás všech, ať už jsme volili kohokoliv.
Není jasné, jestli se povede překonat tehdejší účast cca čtvrt miliónu lidí, kteří využili své občanské právo postavit se za hodnoty jako slušnost, pravda, bezpečí, poctivost a odvaha, ale je důležité dát vědět, že právě na takových „obyčejných“ věcech záleží. A taky na tom, abychom si nenechali ukrást budoucnost. Stačí se podívat na Slovensko a Maďarsko, odkud každoročně odchází nejschopnější a nejvzdělanější mladí lidé po maturitě do ciziny, aniž by za současné situace uvažovali o návratu.
Zdeněk Svěrák se nejen narodil na Den učitelů, ale sám část své kariéry prožil za katedrou. Ovšem nejlepším rozhodnutím jeho života byl moment, kdy z ní odešel. Díky tomu stihl učit postupně nás všechny. Ať už šlo o vybroušenou češtinu ve stovkách písniček z Hodin zpěvu, pod nimiž je coby textař podepsaný v tandemu s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem. Nebo díky „televizním diktátům“, kterými vítal řadu let navrátilce z prázdnin. Samozřejmě také v Divadle Járy Cimrmana, kam se mu podařilo „propašovat“ nejen spustu dodnes živých hlášek, ale hlavně znalostí o nás i o naší minulosti.
Ovšem nic z toho by nebylo, kdyby v tehdejším Československém rozhlase nevznikla koncem 60. let legendární nealkovinárna U pavouka. Právě do ní se symbolicky v žižkovském divadle DJC vrátí i Zdeněk Svěrák 28. března, aby tu se svými postavami a diváky oslavil už v řádném termínu svoje kulatiny.
Pro konto Paraple udělal Zdeněk Svěrák mnohé, včetně symbolického startování Běhů pro Paraple
Mimochodem, můžete být u toho. Díky 180 kinům v celé republice se bude narozeninový program vysílat napřímo i k těm, kteří by se do divadla nevešli. A vstupné? Určitě vás nepřekvapí, že část výtěžku půjde na konto Paraple, které Zdeněk Svěrák už desítky let podporuje.
Milý pane Svěráku, díky za všechno, pevné zdraví a na shledanou na oslavách!
Pro další informace:
