Článek
Josef Kopta uvádí své dva příběhy předmluvou, která má vědecký ráz. Rozebírá fenomén českého Honzy, který prostupuje na všechny možné způsoby zlidovělými pohádkami. Ať už se vyskytuje v jakémkoli příběhu (a že jich je, vždyť si vybavme tlustou bichli Český Honza, kterou má ve své knihovně snad každý z nás), vždy je tak trochu stejný a tak trochu jiný. Pokaždé čelí všeobecnému podceňování ze strany okolí. Není divu, obvykle má trochu zanedbanou výchovu, vždyť si vybavme, kolik pohádkových Honzů nedělalo do dospělosti nic jiného, než se váleli na peci. A v průběhu příběhu se všichni nestačí divit, kde se v něm vzalo tolik důvtipu. Někdy je obdařen abnormální inteligencí, jindy abnormální silou, není však výjimkou, že si po celý příběh uchová i určitou přitroublost. Někdy je to extrovert, který se rád předvádí, jindy je tím, kdo stojí raději v pozadí, ať už si o něm kdokoli myslí cokoli. Takto by se dalo shrnout celé úvodní vědecké pojednání Josefa Kopty. Ten se rozhodl, že sestaví příběh, ve kterém stvoří Honzu naprosto typického, ukotveného psychologicky i sociologicky, který ponese znaky, které jsou v pohádkách o něm nejčastější.
První pohádka: Náš Honza
První pohádka, kterou nám Josef Kopta předkládá, není novým originálním příběhem, ale spíše sborníkem, který do sebe absorbuje ty nejtypičtější motivy s pohádek o Honzovi. Zajímavé je, že Kopta si svůj teoretický přístup přenesl i do vyprávění pohádky. Na každém motivu, na každé části příběhu je znát, jak si dává pozor, aby hlavní hrdina byl přesně ten Honza, který odpovídá archetypu, který pro něho určil. Není tedy divu, že vyrůstá v chalupě jen s matkou. Aby ale mohl autor vytvořit Honzův typický charakter, rozhodl se ho nenechat ležet na peci, ale vykreslil jej jako pracovitého chasníka, který do světa nejde z jakéhosi naivního poblouznění, ale ze zcela racionálních pohnutek. V dalším příběhu pak Kopta čerpá z typických motivů. Honza je u lakomého sedláka, kterého se snaží nejrůzněji přechytračit, poté se toulá po kraji, přidá se k němu zákeřný kámoš, který jej zradí. A nutno říci, že zrada je velice brutální, takže z ní musí Honzovi pomoci nadpřirozená moc, u které autor váhal, zda ji v příběhu použít, neboť do prostých příběhů venkovského mladíka příliš nezapadá. A nakonec přijde i obvyklý motiv, kdy si král neví rady se svou princeznou, což je úkol přesně pro našeho Honzu. Princezna není zrovna ženou, se kterou by chtěl Honza po splnění úkolu strávit zbytek života, a tak se s odměnou vypořádá svérázně a vtipně. Nepřipomíná vám to něco? Ano, je patrné, že z přístupu Josefa Kopty k podání uceleného životopisu typického českého Honzy vycházeli i tvůrci pohádky Honza málem králem, byť filmové zpracování Honzových příběhů místo na popisnost a držení se charakteru dbalo spíše na zábavu. Záměr podat prostřednictvím pohádky věrohodný popis archetypu českého Honzy se každopádně Josefu Koptovi podařil.
Druhá pohádka: Dva Honzové
Jestliže první pohádka je spíše sbírkou typických motivů z jiných pohádek obohacenou o originální zpracování některých zápletek, druhá pohádka Dva Honzové už je originálním dílem Josefa Kopty. Zatímco v první pohádce představil jednoho Honzu oplývajícího všemi typickými vlastnostmi, ve své vlastní pohádce ukazuje Honzy dva. Oba jsou typičtí, ale přesto je každý jiný. Jeden je veselý extrovert, muzikant, který jde do všeho po hlavě, se vším si umí poradit a že se ve světě neztratí, je patrné od samotného počátku. Druhý je naopak oním línějším typem, který se do ničeho nehrne, rád zůstává doma u buchet, ale ve chvílích, kdy je to zapotřebí, dokáže rovněž hbitě užít svůj úsudek a překvapit schopnostmi, které od něho nikdo nečeká. Josef Kopta se rozhodl v této pohádce ukázat, že není jen teoretik, ale i spisovatel, což se projevuje na mnohých velice zdlouhavých pasážích, ve kterých se snaží o poetické popisy, ale já si jako čtenář nemohu pomoci, já stále vidím toho teoretika, co myslí na to, aby pohádka měla všechno to, co by podle něho mít měla. Ale i tento příběh je velice zajímavý a originální i pro toho, kdo už o Honzovi četl stovky pohádek.
Pokud jste tedy vybaveni znalostí spousty Honzových příběhů, ale nějaký ucelený životní příběh zahrnující jeho sociální prostředí, vyrůstání i vnitřní motivace vám stále chybí, určitě po této knize sáhněte. Možná jsem vás vystrašil popisem její teoretičnosti a didaktičnosti, ale vězte, že oba příběhy onu popisnost bez problémů přebijí.
Odkazy:
Hloupý Honza jako typ piroteksního hrdiny (bakalářská práce)
Pohádkový Honza. Zamyšlení nad jedním z mentalitních symbolů české vesnice
Alternativy hloupého Honzy v pohádkách ve světě:
Další bakalářská práce věnující se proměnám českého Honzy
Závěrečná práce: Dana Jakubcová: Proměny pohádkové postavy českého Honzy v literárních a autorských pohádkách (muni.cz)Honza na Wikipedii
Chytrý Honza z Čech na Databázi knih:
